Ponurá atmosféra černobílého snímku Juraje Herze Spalovač mrtvol jednou pro vždy ztotožnila pardubické krematorium s dějištěm slavné adaptace románu Ladislava Fukse. Filmové renomé převyšuje povědomí o vysoké architektonické hodnotě této ikonické stavby rondokubismu, která vyrostla podle návrhu arch. Pavla Janáka před 96 lety.
Studoval na pražských vysokých školách, ale i ve Vídni u prof. Otto Wagnera. Jeho tvorba byla ovlivněna českou modernou. Věnoval se větším architektonickým dílům i drobnějším uměleckým realizacím, veřejným stavbám i rodinným domům. Je jedním z představitelů tzv. národního stylu, zvaného též rondokubismus. Ikonickou stavbou této jeho tvůrčí etapy je pardubické krematorium.
Více než osmdesát architektů zaslalo v roce 1919 návrh do soutěže, která měla určit podobu budoucího pardub. krematoria. Významná část z nich reflektovala svébytným způsobem tehdy aktuální kubistický styl. Stejně jako návrh vítězný návrh architekta Pavla Janáka.
Budovu stavěla firma Karel Kohout a Jaroslav Krupař od srpna 1922 do září 1923. Celkový rozpočet stavby dosáhl i se zařízením žároviště a ostatního příslušenství 1,9 milionu korun. U paty hlavního schodiště střeží budovu krematoria dva světlonoši od sochaře K.Lenharta. Osm a půl vysoká obřadní síň je vyzdobena malbou profesora Františka Kysely. První spalovací zařízení bylo vybudováno firmou Rottenbach z Bernu, v průběhu let se dočkalo rekonstrukce. V roce 1995 bylo spalovací zařízení v budově samotné uvedeno mimo provoz a postavena byla rovněž nová, navazující budova spalovny.
Do roku 1997 vlastnilo budovu krematoria Město Pardubice, které v témže roce realizovalo výměnu střešní krytiny a nechalo obnovit původní výmalbu obřadní síně za více jak 5 milionů korun. Od roku 1998 je tato památka v majetku městské akciové společnosti Služeb města Pardubice. Změnou majitele odstartovala razantní technická a stavební obnova. Obřadní prostory rozšířila malá síň, vyrostla čekárna smutečních hostů včetně sociálního zázemí, proběhla rekonstrukce vstupního schodiště, úpravy se dočkalo podkroví pro sklad květinových darů a přibyla také nová kancelář obřadníka v návaznosti na nově vybavenou čekárnu nejbližších pozůstalých.
Závěrečnou fází byla instalace zdviže pro imobilní smuteční hosty. V roce 2009 byla celková rekonstrukce v hodnotě přesahující 25 milionu korun zakončena úplnou obnovou fasády. Generálním investorem byly Služby města Pardubic a.s. Částkou 2,5 milionu korun přispělo Statutární město Pardubice, Pardubický kraj a ministerstvo kultury. V roce 2010 se budova pardubického krematoria stala Národní kulturní památko
