Dostala se mi do rukou kniha „Čeští biskupové a arcibiskupové“. Zde mne zaujala stať o Arnoštu z Pardubic. Narodil se 25. března 1297 v Hostince (v minulosti Hostyně). Zval se synem kladského purkrabí Arnošta z Hostýně a jeho ženy Adličky (Adléty). Víme, že byl nejstarší ze čtyř Arnoštových synů. Studoval svobodná umění v johanitské farní škole při tehdejším svatojánském (nebo mariánském) kostele. Později studoval klášterní školu u benediktýnů v Broumově. Krátce také studoval v Praze. Poté se odebral do Itálie – Bologni a Padovy, kde studoval kanonické právo. Zde se také seznámil s budoucím císařem Karlem IV. Nestál o dráhu mistra (učitele), chtěl se stát duchovním. S tímto rozhodnutím se vrátil do Čech. Po návratu přijal kněžské svěcení. Byl jmenován děkanem kapituly v Sadské, později i svatovítské kapituly.
této funkci působil až do roku 1343. Počátkem roku 1343 zemřel biskup
Jan IV. z Dražic. Arnošt byl dobře zapsán jak u dvora, tak u papeže. Proti jeho jmenování
biskupem nikdo nic nenamítal. Biskupem byl něco déle než rok. Záhy po zvolení
byl postaven do čela poselstva k papeži. Cíl – zřízení pražského arcibiskupství.
Posledního dne měsíce dubna roku 1344 se pražská diecéze proměnila na arcidiecézi,
nezávislou na arcidiecézi v Mohuči. Téhož dne byl Arnošt z Pardubic jmenován
arcibiskupem. Slavnostně byl uveden 12. září 1344. Mezi přítomnými nechyběl ani
král Jan Lucemburský. V roce 1346 padl Jan Lucemburský v bitvě u Kresčaku. 2. září
je slavnostně korunován Karel IV. za českého krále. Trávil mnoho času v zahraničí,
tak pověřil Arnošta z Pardubic správou země. Ten se úkolu úspěšně zhostil, jako
výborný diplomat stál v čele Karlových diplomatických misí. Roku 1348 byl položen
základní kámen Nového Města pražského. Ani u toho nesměl Arnošt z Pardubic
chybět. Praha se v té době dočkala svého vysokého učení – univerzity, v témže roce
byl postaven hrad Karlštejn. Arnošt z Pardubic se zasloužil o zkrášlení celé řady
měst (Roudnice, Příbram, Horš. Týn, Český Brod). Arnošt z Pardubic zemřel v květnu
1346. Odjel za císařem do Budyšína, kde měl sloužit mši. Zde prochladl. V záchvatech
zimnice jej převezli na hrad v Roudnici, kde zakrátko skonal. Pochován byl
v kostele Panny Marie v Kladsku.
Podle knihy „Čeští biskupové a arcibiskupové“ od Tomáše Koutka.
