Od osmdesátých let 15.století do čtyřicátých let 16.století přebudovávali Vilém a jeho synové, hlavně Jan z Pernštejna, své nejvýznamnější hrady do té míry, že se Pernštejn s Helfenštejnem na Moravě a Pardubice, Kunětická hora a Potštejn v Čechách staly pěti z desíti nejrozsáhlejších a nejdelších středověce-novověkých pevností bývalého Československa. Dalšími pěti byly Sovinec a Hukvaldy na Moravě, Děvín, Spišský hrad a Trenčín na Slovensku.
Spolu s Vilémem a jeho syny Vojtěchem a Janem z Pernštejna vstupují do naších zemí zcela nové městské a fortifikační budovatelské principy. U jejich zrodu stál nesporně královský architekt Benedikt Ried, jenž ve funkci projektujícího, ale neprovádějícího „werkmístra“ zaujal ústřední pozici, jíž naposled vykonával Petr Parléř z Gmúndu a jeho syn Václav. Od roku 1490 se s Riedem „služebné“ stýkal Vilém z Pernštejna jako nejvyšší hofmistr, od roku 1521 jeho syn Vojtěch, až do smrtí obou roku 1534. Ve funkcí zemského hejtmana na Moravě, povinného udržovat hradní a zemská opevnění, přicházel s Riedem do styku i Jan z Pernštejna.
Vývojové souvislosti Pernštejnských měst v Čechách a na Moravě Číst dále
