Doc. Ing. Miroslav Matrka

Ing.František Sillinger Mezi významné postavy, reprezentující tzv. pardubickou chemii, patří mimo jiné také pracovník z oboru provozní praxe ? Ing.František Sillinger. Jeho význam spočívá nejen v jeho odborných kvalitách, ale především ve schopnostech řídit poměrně rozsáhlý výrobní komplex, jakým je provoz na výrobu organických barviv v rámci chemických závodů v Rybitví u Pardubic (VCHZ ). Po bohatých zkušenostech získaných dlouholetou praxí dospěl až k funkci vedoucího již uvedeného útvaru, který bývá v průmyslové praxi označován technologickým termínem – CECH. V této významné funkci působil po řadu let až do doby odchodu do důchodu. Po této době byl ještě velmi činný jako překladatel z angličtiny, němčiny a maďarštiny. Zemřel ve věku 80 let.

V roce 1973 vznikl na podnět MCHP impuls k uspořádání celostátních konferencí s případnou mezinárodní účastí věnovaný otázkám chemické karcinogeneze, tedy otázce vzniku maligních onemocnění působením chemických látek. Význam tohoto kroku byl značný, což dokladuje skutečnost, že v období mezi lety 1973 až 1988 se uskutečnilo těchto úspěšných akcí celkem patnáct. U zrodu této akce byli MUDr.A.Fuchs z ministerstva chemického průmyslu, dále pak prof .Ing.J.Herynk z VŠCHT Pardubice, ředitel RNDr.V.Zvěřina,CSc. z VÚOS Rybitví a doc.Ing.M.Matrka,DrSc. z Toxikologické sekce VÚOS Rosice nad Labem, který byl současně po celou dobu pořádání konferencí jejím odborným garantem.

Mezi výrazné postavy tzv. ?pardubické chemie? patří bez veškerých pochyb také prof. Dr. Ing. Miroslav Večeřa, DrSc. Tímto pořadím je možné také doložit posloupnost a generační souvislost mezi učitelem (prof. Dr. Ing. Miroslav Jureček, DrSc.) a žákem, jak to konečně lapidárně bylo již uvedeno v předchozím článku. Od předcházejících pardubických chemiků se snad lišil pouze v tom, že neměl tak bohatou odbornou minulost, resp. praxi. Prof. Dr. Ing. Miroslav Večeřa, DrSc. již v roce 1943 nastoupil do laboratoře prof. M. Jurečka a tam ve vysoce odborné a tvůrčí atmosféře Výzkumného ústavu organických syntéz v Pardubicích – Rybitví dozrál jeho odborný profil.

Koncem roku 1950 v rámci probíhajících organizačních změn celé koncepce chemického průmyslu na území Československa došlo ke vzniku samostatného výzkumného pracoviště s názvem Výzkumný ústav všeobecné chemie. Toto výzkumné centrum v areálu Rybitví nedaleko Pardubic vzniklo odlukou od původního mateřského závodu Spolku pro chemickou a hutní výrobu, který byl o něco později přejmenován na Východočeské chemické závody. Ředitelem nového pracoviště byl Ing. M. Stodola.

Prof. Dr. Ing. Miroslav Jureček, DrSc. Mezi významné osobnosti reprezentující ?pardubickou chemii? patří bezesporu prof. Dr. Ing. Miroslav Jureček, DrSc. Jeho význam spočívá v jeho cílevědomé cestě vedoucí k pevnému zakotvení oboru organická analytická chemie, a to nejen v oblasti chemického průmyslu, ale i vědecké a pedagogické činnosti. Po bohaté praktické průpravě nachází uplatnění jako vedoucí organicko-analytického oddělení, v té době úředně autorizovaného a zkušebního ústavu Spolku pro chemickou a hutní výrobu v Rybitví u Pardubic.

Mezi výrazné osobnosti reprezentující ?pardubickou chemii? v právě uplynulém 20. století patří beze všech pochyb ? prof. Ing. Josef Herynk. Jeho význam nespočívá pouze v jeho mimořádných odborných kvalitách, ale také ve schopnostech řídit úspěšně velký chemický závod, a to ve zvláště významném a složitém období po roce 1945. Tento nelehký úkol plnil až do úplné konsolidace v roce 1953. Poté byl povolán využít všech svých bohatých zkušeností do vedení ministerstva chemického průmyslu v Praze. Po splnění všech náročných úkolů se vrací zpět do Pardubic obohacen o další poznatky, a to na akademickou půdu Vysoké školy chemicko-technologické, nynější Univerzity Pardubice. Tam se stává vedoucím katedry organické technologie a v roce 1961 je jmenován profesorem.