František Hollmann

Stáří je vybaveno významným darem: poskytuje čas na hezké vzpomínky z prožitého života. Zpravidla jsou to vzpomínky na osoby, které jsme měli rádi a které měly rády nás. Vždyť i jedno staré moudro nám říká, že i pro kouzlo vzpomínek stojí za to žít.
Při běžném procházení termínů v kalendáři, připadajících na prázdninové období, zastavil jsem se očima u data 5. července. Zde jsem měl v diáři poznamenáno – 33. výročí úmrtí JUDr. Pavla Theina.

V čísle 5-6/2008 jsme vzpomněli 85. výročí narozenin národní umělkyně Jiřiny Petrovické, pardubické rodačky a jediné žijící „čestné občanky“ města Přelouče.
U příležitosti 14. ročníku udělování cen Františka Filipovského o nejlepší tvůrčí a herecké výkony v dabingu byla Jiřině Petrovické udělena v nepřítomnosti dne 20. 9. 2008 cena Prezidia herecké asociace za celoživotní mistrovství v dabingu.

Přeloučská veřejnost si v uplynulém roce připomněla několik významných životních jubileí svých rodáků a spoluobčanů, působících dlouhodobě v Praze, kteří se tam převážně sdružovali v Klubu rodáků a přátel města Přelouče v Praze. Vzpomenuto bylo 95. výročí narození akademického malíře Františka Emlera, sté výročí divadelního a filmového umělce Františka Filipovského, 90. výročí Ing. Vladimíra Hrubeše, dlouhodobého předsedy Klubu rodáků a přátel města Přelouče v Praze a sté výročí narození prof. ČVUT v Praze RNDr. Václava Pleskota.

Letošní XIII. ročník udílení Ceny Františka Filipovského za dabing, který se uskutečnil v Záloženské dvoraně v sobotu dne 15. září, byl nepochybně mimořádnou událostí. Při této příležitosti si přeloučská veřejnost připomněla, že v tomto měsíci by se dne 23. září dožil František Filipovský 100. výročí narození.

Jméno tohoto významného českého teologa a sociálně kriticky zaměřeného politika z přelomu středověku a novověku v Přelouči od počátku padesátých let minulého století Sbor církve československé husitské (viz plakát k slavnostnímu otevření sboru) a též ulice, ve které se tento sbor nachází. I když je toto jméno pro mnohé místní občany takto součástí každodennosti, je bližší povědomí o osudech a významu tohoto čelného představitele Jednoty bratrské často překvapivě nízké. (Umístění fotosnímku plakátu k slavnostnímu otevření sboru ?Tůmy Přeloučského?). Ani historikům není jasné, jaký měl Tůma k Přelouči vlastně vztah.

Velká obřadní síň strašnického krematoria v Praze byla v úterý dne 25. ledna 2005 svědkem důstojného rozloučení s Ing. Vladimírem Hrubešem, čestným občanem města Přelouče, který zemřel dne 14. ledna 2005 ve svých 87 letech. Byl dlouholetým obětavým předsedou Klubu rodáků a přátel města Přelouče v Praze. Se zesnulým se rozloučil známý pražský herec a dabér Dalimil Klapka, a to nejen za pražský Klub rodáků a přátel města Přelouče, ale též za početnou delegaci přeloučské radnice.

Večerní televizní zpráva dne 26. října t. r. o úmrtí dětského psychologa prof. PhDr. Zdeňka Matějčka, DrSc. zarmoutila nejen jeho blízké, ale nepochybně i velký okruh jeho kolegů, žáků a přátel. Jako popularizátor vědeckých poznatků patřil k prvním veřejným kritikům socialistického modelu kolektivní výchovy – vždy zastával klasický model rodiny a rodinné výchovy.

Přeloučská veřejnost prožila dne 16. srpna 2004 opravdový svátek. Tento den zde došlo ke slavnostnímu otevření nového silničního nadjezdu. Dodavatelé této mimořádně sledované stavby, tj. Stavby silnic a železnic, a. s. a Skanska ŽS, a. s. předali investorovi stavby, tj. společnosti Správy železniční dopravní cesty, státní organizace (SŽDC) dílo v hodnotě 140 mil. Kč. Z toho 80 mil. Kč uhradil stát, 60 mil. Kč bylo čerpáno z fondů EU.

Teprve v podvečer státního svátku dne 7. května 2004 se uskutečnilo slavnostní odhalení dobudovaného památníku 51 mučedníkům v Přelouči, kteří položili životy za svobodu národa nebo byli umučeni v německých koncentračních táborech v průběhu 2. světové války v letech 1939 ? 1945. Je třeba připomenout, že první pokus o připomenutí obětí prvního a druhého odboje se pokusili představitelé města Přelouče již dne 9. května 1947 položením základního kamene pro budoucí památník, k jehož realizaci však v důsledku politických změn již nedošlo. Teprve později, dne 6. května 1990, došlo v parčíku u sokolovny k odhalení památníku obětem fašismu a rasismu, v jehož tělese byl uložen tubus se jmény 51 obětí. Tato anonymita byla později důvodem dobudování stávajícího památníku, a to doplněním o desky s vytesanými jmény všech obětí.