Církev byla založena 8. 1. 1920 jako reakce na vznik samostatného Československa, snaha o vyjádření vlastenectví a národních tradic, respektování Husova dědictví a oddělení od rigorózního katolického náboženství s vazbami na bývalou habsburskou monarchii. Tehdejší modernismus vedl řadu katolických kněží k tomu, aby se bohoslužby konaly v národním jazyce, aby se na církevní správě podíleli i laici, aby celibát byl dobrovolný a aby všichni přijímali podobojí. Tyto navrhované reformy Vatikán opakovaně odmítl a proto se někteří čeští katoličtí kněží rozhodli o vánocích 1919 sloužit mše česky místo dosud užívané latiny. Přihlásili se tím k tradici cyrilometodějské i ke Komenskému. Věřící to přijali nadšeně a tak do dvou týdnů došlo k vyhlášení samostatné Církve československé, která se zakrátko stala druhou největší církví v Československu. Mezi čelné představitele patřil ThDr. Karel Farský, profesor náboženství v Plzni.