Jaromír John

Kdo se s ní setkal – a těch jsou zástupy ze všech měst a vesnic celých východních Čech – byl v rozpacích, neboť tak určitý, energický tón řeči, takové imperativní vystoupení jako u pardubické paní Mesányové sotva se našlo u jiné ženy, i takové, jež byla manželkou lékaře, primáře, populárního chirurga, jež zná z vlastní ošetřovatelské prakse i jinak lidskou bídu a dovede s ní bez dlouhých cavyků zatočit, ať v ordinaci nebo v nemocnici. Toto poznání tělesné bídy, lidské mizérie vedla paní Mesányovou k bezměrnému soucitu se všemi trpícími, zároveň však k heroickému odboji proti maloměstské společenské konvenci, salonním kejklům, paničkovským pokryteckým líbeznostem a všelijakému tomu rukulíbání, pro které mívala chlapsky drsná slova.