Jiří Balada

Chtěl bych v následujících řádcích vzpomenout a oživit památku členů rodiny, k níž patřím. Jde o vzdálené příbuzné, které jsem mnohdy ani nepoznal, neboť odešli z tohoto světa dříve, než jsem se narodil v Rosicích, zatímco občané František Hrubý a Magdalena Hrubá žili v obci Živanice a jen stáří dožili v Rosicích, kde jsou na tamním hřbitově pochováni. Moje babička, Marie Virthová byla jejich dcera; byli to chudí lidé, kteří se živili prací na polích a snad také v rosickém cukrovaru. Za

Vždy, když navštívím rosický hřbitov a stojím u hrobu svých rodičů, procházejí mojí myslí osudy lidí, kteří již nežijí, ale trochu jsem je znal. Bude to někomu připadat nevýznamné, ale vím, že byly chvíle, které mohly proběhnout jinak, než se to ve skutečnosti událo. Mám k tomu tuto malou poznámku. Bratr mého strýce se jmenoval Josef Kolda, mladý, svědomitý chlapec a Sokol, byl zaměstnán v některé tiskárně, asi u Brixů.

Narodil se v Pardubicích. Vystudoval obchodní akademii. Přesto byl tím, kdo dokázal uskutečnit sny mládí a stal se hudebníkem, který se věnoval hlavně operetě. Po skončení války následoval svůj vzor a učitele dirigování p.Ondrušku do Jablonce a tam začínal jako korepetitor. Postupně získával praxí a studiem u profesora Dědečka velmi dobrou dirigentskou úroveň založenou na porozumění ostatních muzikantů a sólistů a prošel mnoha divadly např. v Mostě, Ústí nad Labem, Opavě a Bratislavě, až zvítězil v konkursu do stálého operetního divadla v Praze-Karlíně.