ing. Gustav Kadlec

V roce 1934 nechala skupina katolických věřících v Pardubicích zhotovit u příležitosti
povýšení kostela sv. Bartoloměje na arciděkanský dva bronzové medailony
s podobiznami královéhradeckého biskupa Mořice Píchy a arciděkana Vincence Šetiny
(podrobněji PhDr. Jiří Kotyk v minulém čísle Zpráv).

a vrchní desce tumby Vojtěcha z Pernštejna v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích
doprovází reliéf ležící postavy v rytířské zbroji čtyři erby. Po pravém boku to
jsou znaky Vojtěchových předků z otcovy strany – pernštejnská zubří hlava a orlí
křídlo Meziříčských z Lomnice, po levé straně pak znaky reprezentující matčinu
stranu – Liblické z Liblic a Kdulince z Ostroměře.

Obec Čepí se po třiadvaceti letech rozhodla pro jinou podobu svého znaku a své
vlajky. Červený štít se třemi stříbrnými kapry, který měl být odkazem na původní
majitele obce vladyky z Čepí, nahradil rovněž červený štít s čápem přirozené barvy,
doprovázeným vlevo nahoře kosmo položeným stříbrným kaprem. Z červené vlajky
zmizeli tři bílí kapři a místo nich se ve vlající části objevil čáp.

Ve druhé polovině osmdesátých let 14. století vzbudil oprávněný zájem obyvatel
Pardubic soudní proces, ve kterém nešlo o nic menšího než o to, kdo bude město
a okolní vsi vlastnit a mít tak možnost ovlivňovat jejich životy. Jiskrou, která zažehla
vleklý spor, byla násilná smrt Vznaty ze Skuhrova v době mezi červnem a zářím roku 1384. Po jeho smrti se totiž objevily dvě závažné skutečnosti: zmíněný Vznata zemřel bez potomků a v zemských deskách byl záznam, podle kterého měl určitý nárok na panství Staré Hrady a Pardubice. Neví se úplně přesně, jak k takovému nároku přišel,nejpravděpodobnější možností je, že si od něj pan Vilém Flaška z Pardubic vypůjčil
větší částku peněz a dluh mu pojistil úpisem na majetek odpovídající hodnoty.
Vznata ze Skuhrova patřil do starého moravského rodu pánů z Lomnice, používajícího
jako erb černé orlí křídlo ve stříbrném poli.

V roce 1390 skončil vleklý právní spor o Pardubice a Vilém se Smilem Flaškou
definitivně přišli o značnou část svého majetku, včetně pardubické tvrze. Od té doby
nahradili přídomek „z Pardubic“ novým „z Rychmburka“. Majitelem Pardubic se stal
oblíbenec krále Václava IV. Jan (nebo také Hanuš) z Milheimu.

Roku 1510 nechal Vilém z Pernštejna na Zeleném předměstí postavit kostel pro potřeby nekatolických obyvatel Pardubic, kterých byla v té době většina. Po dokončení stavby předal kostel do správy měšťanům

V roce 2015 získaly na pardubickém okrese znak a vlajku dvě obce – Třebosice na Pardubicku a Vyšehněvice na Přeloučsku. O rok později k nim přibyly další tři obce z Přeloučska (Hlavečník, Litošice a Poběžovice) a dvě z Chvaleticka (Morašice a Trnávka). HLAVEČNÍK Znak: Ve zlatém štítě pod stříbrně mřížovanou zelenou hlavou mezi dvěma černými borovými šiškami černý vykořeněný pařez hořící třemi červenými plameny. Vlajka: List tvoří zelený žerďový pruh široký třetinu délky listu, bíle mřížovaný dvěma svislými a pěti vodorovnými pruhy, a žluté pole. V něm mezi dvěma černými borovými šiškami černý vykořeněný pařez hořící třemi červenými plameny.