Velká řada lidí má v dětství období, kdy se zajímají o odznáčky. Většinu to zase
přejde, ale někomu vydrží takový zájem až do pozdního věku. I já patřím do skupiny
sběratelů, které neopustila sběratelská touha až do důchodu. Sbírat odznaky je možno náhodně, příležitostně, například v rámci turistiky nebo zaměstnání.
Poprvé po letních prázdninách se na konci
září sešli naši pražští členové. V klubovně na
Revoluční třídě, v sousedství Prašné brány, uvítali
mezi sebou pardubického rodáka, známého
odborníka v oboru trestněprávní problematiky
lidské sexuality a plánování rodiny, JUDr. Miroslava
Mitlöhnera, CSc.
Od obnovení pobočky našeho klubu v Praze uplynulo 16 let. Za tu dobu zorganizovala
rovných sto akcí. Po covidu se podařilo svolat naše členy pětkrát v roce 2023
a pětkrát v roce 2024. Setkání se obvykle zúčastňuje kolem deseti členů – tedy čtvrtina
naší členské základny. Řada členů, kteří se dříve osobně zúčastnili většiny akcí,
již z důvodu věku a zdraví, musí svoje aktivity omezit. Mezi ty nejaktivnější patří
pan Sviták, paní Klapková, paní Pokorná a další. Máme vysoký věkový průměr a přes
veškerou snahu se nedaří nabrat nové mladší členy. Provádíme v Praze agitaci na vysokých školách i osobním úsilím našich členů. Snažíme se také o pestrou skladbu
témat našich schůzek, abychom přitažlivými tématy přitáhli nové zájemce.
Na své říjnové schůzi se naši pražští členové věnovali osobnosti skvělého českého herce Františka Filipovského. Jeho životní dráhu vylíčil ve své přednášce lektor – pan Mgr. Matěj Pešta, který je správcem muzejních sbírek města Přelouče. Vyprávěl o rodině herce a o jeho dětství prožitém v Přelouči. Tatínek Františka byl členem orchestru Prozatímního divadla spolu s Antonínem Dvořákem.
V klubovém casopise Ceské genealogické a heraldické spolecnosti byly publikovány pameti málo známého ceského chemika Otokara Rosama (1862–1943). Poslední etapu svého pracovního života strávil tento chemik v Pardubicích. Zde zarizoval
Je to nejstarší plochodrážní závod na světě (www.zlataprilba.cz). První ročník se jel v roce 1929 díky iniciativě Františka Hladěny. Do začátku války se konalo celkem 9 ročníků tohoto závodu. Místem
Do našeho archivu se dostaly zajímavé fotografie z pozůstalosti Jiřího Daška-pardubického patriota a sportovce, dlouholetého člena našeho klubu. Na prvním obrázku vítá předseda kunětického družstva, pan Dašek velvyslance Zorina. Od
Kanál La Manche odděluje Anglii od kontinentální Evropy. V nejužším místě zvaném Doverská úžina mezi městy Dover a Calais měří 34 kilometrů. Tento kus moře jako magnet přitahuje a láká člověka, aby s ním zápasil. Platilo to už od počátku letectví, kdy se netrpělivě čekalo, který z aviatiků bude prvním, kdo přeletí úžinu mezi Anglií a Francií. V roce 1785 se zdařil první přelet balonem. Slávu za úspěšný přelet letadlem v roce 1909 nakonec získal Francuz Louis Blériot. Ovšem dnes už je takový přelet naprosto všední událostí, jaké nikdo nevěnuje pozornost.
Náš člen pan Hubert Krejčí má šťastnou ruku při hledání ve starých knihovnách. Podařilo se mu pro nás vytáhnout jeden starý příběh týkající se známé pardubické osobnosti Jakuba Ant. Štrosse. V knize Pověsti a obrázky z Chrudimského kraje o něm vypráví spisovatel Antonín Blažek. Jakub Štross se rozhodl odkázat svůj majetek kostelu, a to byla dozajista rána pro pozůstalé příbuzné.
Dva mladí tiskařští dělníci Josef Otto a František Růžička se krátce po svém vyučení sešli na své první pracovní pozici v Pardubicích, v Hoblíkově tiskárně. Denně pracovali vedle sebe a tak při společné práci se radili nejenom o tom, jak co nejlépe zvládnout úkoly a zakázky, ale i diskutovali o životě, o budoucnosti a o možnostech, jak se osamostatnit. Nakonec se v říjnu 1897 rozhodli a společně si na „Staré poště“ pronajali několik místností pro dílnu, sklad i vlastní střechu nad hlavou. Majitelem nemovitosti byl baron Artur Kraus, který oceňoval odvahu obou mladých lidí a dovolil jim všechny potřebné adaptace – s podmínkou, že jeho to nebude nic stát. Nový podnik si brzy získal důvěru veřejnosti a svojí pečlivou a vzornou prací byl příznivě přijat zákazníky.
