Marie Hochmannová

Blížil se konec války a spojenci dělali vše pro to, aby jej uspíšili. Byly časté nálety na podniky, které vyráběly a zásobovaly frontu důležitým materiálem. Tak došlo i na pardubickou rafinerii (PARAMO). V té době mi bylo 15 let, učila jsem se dámskou krejčovou u paní Drábkové v Čepí.

Byly jsme tři, Helena Hrdličková, Mařenka Pospíchalová a Marie Hochmannová. Členkami jsme se staly až v pozdějších letech, kdy už ptáčata vylétla z hnízda a manželé odešli do věčných lovišť. Helenku stihl tento osud mnohem dřív, byla členkou již několik let, když se v roce 1996 stala členkou Mařenka a v roce 1997 i Marie Hochmannová. Do klubu nás přivedla právě Helenka.