Marie Streittlová

Každou neděli odpoledne přicházela k babičce teta Olga Pichlová; nevynechala jediné, v létě také vždy přišla k večeru za námi, ať jsme byli kdekoli, na Žofíně, v Kanálce. Chodívala v neděli již ke 3. hodině a než se sešla ostatní společnost, hrávala si s námi dětmi. Lála a Karel – moji bratři, malí primánci – byli její miláčkové. „Tak, kde jsou kutidla?“ byla její první otázka a již je šla vyhledati svou těžkou, trochu vadnou chůzí, s vlídným úsměvem a laskavým pohledem svých zádumčivých očí.
V zimě nám přinášela pytlík pomerančů.