Mgr. Jiří Novotný

Ačkoliv byl Udržal v době svého předsednictví vlády kritizován i mnoha svými stranickými odpůrci a intrikány, po své demisi byl na sjezdu republikánské strany v roce 1932 již chválen za velkých ovací za vysilující práci a za vše, co?pro naše zemědělství a náš stát po dobu své odpovědné vládní působnosti konal?. V rámci agrární strany byla nově vytvořena Komise pro tělovýchovu a brannost, jejímž předsedou se Udržal stal. Zdůrazňovala úkol národní obrany a nutnost soustředit mravní i hmotné síly k vybudování armády? V roce 1935 se stal senátorem a zůstal jím až do roku 1938, kdy se mandátu vzdal ze zdravotních důvodů.

3.2. Udržal přebírá předsednictvo vlády V roce 1928 již bylo zřejmé, že předseda agrární strany Antonín Švehla již nemůže nadále vykonávat funkci předsedy vlády ze zdravotních důvodů. Republikánská strana se dohodla na jeho zástupci, dosavadním ministrovi národní obrany Udržalovi.35

28. říjen 1918 zastihl Františka Udržala ve Vídni. Rychle odjel do Prahy a jako předseda prozatímního branného výboru se sídlem v Obecním domě se rychle pustil do práce. Dohodl se zástupci rumunských vojáků ubytovaných v Praze, že se přidali na českou stranu a pomohli zachovat v Praze klid. Národní výbor převzal kontrolu nad vojenským velitelstvím v Praze. Udržal rovněž osobně zajel do Litoměřic, kde se mu podařilo převzít kontrolu nad vojenským velitelstvím, jehož dosavadní velitel chtěl vojensky zakročit proti převratu v Praze.

2. Udržalova politická činnost v dobách monarchie V roce 1897 vstoupil František Udržal do politiky. Téhož roku byl totiž jako člen mladočeské strany zvolen za Chrudimsko-Pardubický kraj do říšské rady ve Vídni. Rok poté byl za tutéž stranu avšak za Lounský kraj zvolen i do českého zemského sněmu.7

Úvod František Udržal byl známým českým (nejprve mladočeským a později především agrárním) politikem na říšské radě ve Vídni i na českém zemském sněmu v Praze a patřil také k předním agrárním československým politikům prvorepublikovým. Byl předním činitelem agrární strany, patřil dlouhá léta k jejímu nejužšímu vedení a stal se také průkopníkem meliorací na Pardubicku i iniciátorem mnoha dalších agrárně-pokrokových proměn na českém venkově (zejména na Pardubicku, např. v otázkách regulací vodních toků aj.). Jeho otec a strýc i jeho bratr Václav byli také činnými v zemědělském hnutí ve svém rodném kraji.