Národní jednota severočeská byl nacionální obranný spolek založený na republikové
úrovni roku 1885. V částech dnešní České republiky, kde převládala německá většina,
podporovala národní, duševní a materiální poměry české menšiny.
NACIONÁLNÍ OBRANNÝ SPOLEKNÁRODNÍ JEDNOTA SEVEROČESKÁ Číst dále
V létě roku 2025 uspořádalo přeloučské
městské muzeum (nyní fungující pod hlavičkou
Kulturního a informačního centra města Přelouče)
výstavu s názvem Ze sbírek přeloučského cestovatele
Karla Šmída (1948–1999).
KAREL ŠMÍD (1948–1999) – cestovatel a afrikanista z Přelouče Číst dále
Důležitou roli sehrála železnice v období první světové války. Právě po ní totiž
odjížděli vojáci na frontu. Byla to samozřejmě smutná událost, kterou místní hodně
prožívali, hlavně první odjezdy.
Historie železnice na našem území sahá až do roku 1827, ale Pardubicka a Přeloučska se dotkla více asi o 15 let později, po roce 1841. Tehdy se do budování zapojil stát a založil tzv. Severní státní dráhu, která vedla z Olomouce do Prahy.
„LADISLAV QUIS“ JUDr. Ladislav Quis (1846–1913) patřil na přelomu 19. a 20. století mezi poměrně známé české spisovatele a básníky. Většinu života se však živil jako advokát a velmi dlouho (v letech 1884–1908) žil také v Přelouči v domě čp. 25 na dnešním Masarykově náměstí. Byl zdejším významným občanem, a tak není divu, že si jeho jméno vzal místní studentský spolek, který vznikl roku 1919 a ustanovil se v červenci 1920 pod názvem Spolek studujících Ladislav Quis.
PŘELOUČSKÉ REÁLIE VE STO LET STARÉM ZPĚVNÍKU SPOLKU Číst dále
Další využití nacházel Hájek přinejmenším od 60. let 19. století do první poloviny 20. století také jako rekreační oblast a výletní místo. Již na červen roku 1868 byl plánován výlet s koncertem přeloučského pěveckého sboru Vojmír (ten byl ale zrušen kvůli krupobití). Akce se měla uskutečnit na počest položení základního kamene Národního divadla. V červenci 1873 tu však již určitě proběhl koncert vojenské hudby v rámci slavnosti na počest Josefa Jungmanna (a snad i přednáška katechety V. Vaněčka a koncert spolku Vojmír).
Z historie lesa Hájek u Přelouče a jeho blízkého okolí – 2. část Číst dále
Východně od Přelouče, při výjezdu na Valy, resp. Klenovku, se nachází nenápadný (a v současnosti poněkud zanedbaný) les Hájek. Ne každý ví, že tato lokalita má velmi zajímavou historii, která snoubí taková témata, jako je vodovod, výletní místo, letiště či sokolské cvičiště. Z přírodovědného hlediska lze o lesu Hájek uvést následující.
Z HISTORIE LESA HÁJEK U PŘELOUČE a jeho blízkého okolí – 1.část Číst dále
(od středověku do současnosti) 5. Hostince doložené (převážně) v 1. polovině 20. století V domě čp. 5 v Pražské ulici byla za první republiky výčepna lihovin. Nejméně od roku 1925 nejpozději do roku 1939 zde působil židovský majitel Bernard Fuchs. Zřejmě ale skončil dříve, jelikož v roce 1936 je uváděn jako provozovatel již pan Hanuš.
Z HISTORIE HOSTINCŮ, HOSPOD, RESTAURACÍ A PIVOVARŮ V PŘELOUČI – 3. část Číst dále
Část 2. (od středověku do současnosti) 4. Hostince, které existují ve stejném domě více než 160 let V Přelouči lze ale najít i čtyři místa, kde se tradice hostinců udržela (přinejmenším) od 30. let 19. století až do současnosti, tedy nejméně 185 let (dost možná i déle), a to téměř bez přestávky. Patří mezi ně zejména současná restaurace U Jiřího, která plní funkci „hospody na náměstí“, kterou má snad každé město.
Z HISTORIE HOSTINCŮ, HOSPOD, RESTAURACÍ A PIVOVARŮ V PŘELOUČI Číst dále
V předkládaném textu se pokusíme shrnout stručně, přitom ale přehledně, fenomén nejvýznamnějších pohostinských zařízení ve východočeském městě Přelouč. Pod pojmem hostinec, hospoda či restaurace rozumíme takové zařízení, kde je možné za finanční obnos posedět a občerstvit se jídlem či nápojem, popřípadě se v něm i ubytovat. Nebudou zde zmíněny určitě všechny tyto podniky, vlastně to není ani možné – v současnosti je takových v Přelouči asi patnáct, historicky však byly asi ve čtyřiceti různých objektech (samozřejmě nikoliv současně).
