Zcela nová stálá expozice historie našeho krajského města se otevřela pro návštěvníky Východočeského muzea letos 8.května. Její název je „Pardubice – příběh města“. Zájemce čeká cesta od nejstarších dějin a první písemné zprávy až do vzniku Československé republiky v roce 1918. Je poutavě zpracovaná a může dát poučné informace jak mladým, tak i starším obyvatelům Pardubic a dalším návštěvníkům. Až na jednu věc, prezentovanou hned v úvodu expozice.
Z iniciativy Městské knihovny v Přelouči uspořádal Klub přátel Pardubicka dne 12. 3. 2013 na Městském úřadu v Přelouči přednášku: „Padesát let od vzniku Historického kroužku při Východočeském muzeu v Pardubicích“ a také o zaniklé obci Lepějovice, která se nacházela v sousedství obce Valy nad Labem právě nedaleko Přelouče.
Ještě k zaniklé obci Lepějovice nedaleko Valů u Přelouče Číst dále
V březnu v roce 1963 a v průběhu dalších měsíců téhož roku se začínal formovat historický kroužek při VČM v Pardubicích. Amatérští zájemci, kteří se začali scházet na tehdy pořádaných přednáškových cyklech o historii pořádaných právě VČM, se začínali dobrovolně sdružovat i mimo tyto přednášky, právě ve VČ muzeu, kde se jich ujali stálí profesionální pracovníci: +PhDr. Vlastimil Zikmunda, +archivář Zdeněk Bičík, archeolog Ludvík Skružný, později PhDr. František Šebek, ale i externí, např. při výzkumu zaniklé vsi Lepějovice archeolog PhDr. Zdeněk Smetánka, CSc. z Prahy a při zaměřování kostela sv. Michala v Lepějovicích +Ing.arch.PhDr. Alfréd Piffl z Bratislavy.
Padesát let od vzniku Historického kroužku při Východočeském muzeu v Pardubicích Číst dále
Ve Zprávách č. 1-2/2012 byl článek „Pohnuté osudy hokejisty V.Kobranova“ (autor Ondřej Suchan). Chtěl bych oživit jednu vzpomínku na tohoto výborného hokejistu a především dobrého člověka. V první polovině 60. let minulého století (přesný rok si již nepamatuji) jsem pracoval v n.p. Tesla Pardubice v Kyjevské ulici. Byl jsem tam přemístěn na několik měsíců z technického odboru na školské oddělení.
13. května 2011 uplynulo 100 let od památného dálkového letu ing. Jana Kašpara z Pardubic do Prahy. Některé místní sdělovací prostředky tehdy při této příležitosti uvedly, že ing. Kašpar uskutečnil tento let na letadle Blériot XI. Bylo to opravdu tak, jak tisk informuje?
Na jakém letadle podnikl ing. Jan Kašpar dálkový let z Pardubic do Prahy? Číst dále
