Miloslava Bičíková

Láskyplné vydírání

Jednoho dne přišel do Azylového domu (dále jen AD), prý ze zrušené ubytovny, jeden muž (říkejme mu Adam). Ačkoliv se projevil jako šikovný a pracovitý člověk, neměl zřejmě vůbec chuť nastoupit kdekoliv do práce. Z neznámých důvodů mu Úřad práce v jeho rodišti dlouhodobě poskytoval podporu v nezaměstnanosti. Na svou žádost byl v AD ubytován ve dvoulůžkovém pokoji, jehož zařízení začal okamžitě vylepšovat a se svým spolubydlícím (Davidem) se brzy skamarádil.

Láskyplné vydírání Číst dále

JAK JSEM SE STAL BEZDOMOVCEM – Azylový dům v Pardubicích s odstupem času

„Prakticky celé dětství a mládí jsem hospodařil se svou mladší sestrou. Pamatuji se na ty doby, kdy jsem si jako učeň občas něco vydělal, ale většinou jsem z toho neměl nic já ani moje sestra. Otec o nás nejevil moc zájem a matka mne pod záminkou doplnění domácnosti nebo vylepšení našeho šatníku psychicky vydírala a následně peníze propila. Zemřela poměrně mladá právě na následky svého alkoholismu.

JAK JSEM SE STAL BEZDOMOVCEM – Azylový dům v Pardubicích s odstupem času Číst dále

NÁLETY NA PARDUBICE

Tak zněl název přednášky, pořádané Zdeňkem Bičíkem, archivářem, dne 20. března roku 1975 v sálku tehdejší kavárny Corso, která se nacházela v místech dnešní České spořitelny na Třídě Míru. Jen díky tomu, že se tenkrát této přednášky zúčastnil pan Bohumil Kalousek, mohu dnes alespoň částečně přepsat její znění. Pan Kalousek přednášku nahrál na magnetofon a později podle záznamu pořídil písemný dokument: „…Nemecko vyrábělo v roce 1944 v lednu 160 tis. tun pohonných hmot, v červnu 50 tis. tun, v srpnu 20 tis. tun, a koncem války 5 tis tun.

NÁLETY NA PARDUBICE Číst dále

Přejít nahoru