Jiří Paleček

(První kapitola z Vlastivědné čítanky Pardubicka – Našim i cizím) Rodnou půdu Pardubičanů, i domov mnoha nových přišlých obyvatel, možno přehlédnout z památné hory Kunětické, jež jako ponurá, věkověčná stráž pne se nad ní vysoko své témě, korunované malebnými troskami hradními. Když v zářném letním slunci tone květnatý kraj, spatříme z Kunětické hory okraje rodné své kolébky, řasný chvojný lem na severní straně v lesích panství dašického (chvojenských), v němž bělají se kostelní věže Býště a Chvojna, na východě nad úžlabím holickým uvidíme vysoké kopce, Velinský a Hradce, a na jihovýchodě prahorní pásmo Železných hor s vískami na úbočích a míčovským kostelíkem na temeni, jehož rozsochy na severozápadě podávají si ruce při Labi s křídovými pahorky, jež kryje temný háv lesů panství chlumeckého (dnes část připojena k Pardubicku).

Z nedávné minulosti. Dne 25.3.1904 konala se v zasedací síni radnice v Pardubicích předběžná schůzka, jejímž jednacím předmětem byla úrada o krocích čelících ke zřízení uvedených elektrických drah. Zúčastnili se jí zejména pp. starosta Pardubic JUDr. Formánek, MUDr. Novák, prof. Rosa, prof. Sova, okresní starosta Markalous, starosta MUDr. Pospíšil z Bohdanče, starosta Blahouš ze Sezemic, starosta Topič z Dražkovic aj. Prof. Sova referoval o projektované dráze, již by instalovala firma Křižík z Prahy.

Les západně od Rosic je částí ochranného zeleného pásu chemické oblasti. Dle Rosůlka území s lužním porostem. Vedla tudy cesta z Rybitví do Rosic do školy, kostela, na hřbitov. Byla zaslepená při výstavbě chemického kombinátu Spolku pro hutní a chemickou výrobu r.1940. Dnes účelová komunikace v prodloužení Rybitevské ulice z Rosic k zadní bráně Průmyslového parku Synthesia.

Dříve samostatná obec jižně od Pardubic na levém břehu Chrudimky, dnes připojená část Pardubic, náležející k MO IV. U obce byla nalezena kamenná čepel, doklad osídlení v mladším období starší doby kamenné. Při stavbě školy r. 1914 bylo odkryto pravěké pohřebiště, nalezeny nádoby a bronzové jehlice lužického typu, a u Nemošic také groše Václava II. Na pravém břehu Chrudimky stála tvrz, která byla sídlem vladyků Holců z Nemošic.

In: Jul. Dvořáček., Krajem Pernštýnův XII/60 Pozoruhodné postřehy, poučné, zajímavé i pro současnost, zejména Pardubic! Nenaříkej na počasí V Chrtníkách a Chvaleticích neproklínej psoty; tam ti dají kámen, skoč do

Na výzvu pana vedoucího redaktora KPP jsem sepsal vzpomínky na Zámeček v Pardubičkách. Kusé, občasné a povrchní, neb jsem chodil a chodím jen kolem oplocení. Dovnitř jsme se dostal jen párkrát. Jsou ale značně rozsáhlejší než jen z doby okupace, protože v sousedství jeho areálu žiji přes 80 let. Do 50.let minulého století v přímém sousedství, kdy, jeho ohrada byla od nás na dohled na vzdálenost 200 m, kde byla jen pole a louky. Z toho polovina bylo pole, které jsme zdědili po dědečkovi, přímo na jihovýchodní hranici katastru města Pardubice.

Kapitola 13 Pardubický téměř úplný dopravní uzel, jen ho dodělat Společnost dostala nedávno od poslance M.Kolovratníka leták – velmi stručnou ideovou studii: „Dopravní uzel Pardubice, propojení dopravních oborů“. Dle jmen reklam na jeho přebalu se na plánu podílí řada vlivných institucí včetně Ministerstva dopravy, Ředitelství silnic a dálnic ČR, Pardubického kraje, města Pardubice aj. Ač je autor utajen, dá se očekávat, že se ledy konečně hnou, je otázka kdy? Plán je typicky „pardubicky“ skromný, proti těm před 60 lety, které od roku 1965 dodnes připomínáme. Zaměřen je na přístav, jen s jednou nábřežní přístavní hranou (480 metrů dlouhou) a multimodálním logistickým centrem při něm.

Publikaci s tímto názvem dostala Společnost pro rozvoj Pardubicka od p. poslance M.Kolovratníka. Místo autora je jen značka 2017 movisio. Tyto plány tu byly již před rokem 1960 za 2. Pardubického kraje. Odbor Klubu pro výstavbu a životní prostředí se o tu vizi soustavně zajímal.

Známé je Staré rameno u Polabin odříznuté při regulaci Labe po r.1910. Dříve rozsáhlý krásný oblouk s bohatým stromovým a keřovým lužním porostem na březích, byl bohužel r.1960 zločinně předělen náspem Hradecké ulice, po r.1970 náspem první pěší stezky do Polabin. Hodnotná ukázka původních Polabin, přírodní park, rezervace, bohužel nechráněná, uprostřed města. Léta neprůtočné, silně zabahněné a zarostlé. Sto let probíhalo usazování sedimentů. Šlo o přirozené stárnutí, které by vedlo k jeho zániku.