Jiří Paleček

(10.výročí úmrtí jednoho z největších Pardubanů) Narodil se 7.9.1922 ve Stračově, okres Hradec Králové. Vystudoval průmyslovou školu v Hradci Králové. Nastoupil do VCHZ Pardubice jako projektant, po vzniku Chemoprojektu byl […]

Roku 1990 Pardubice slavily 650.výročí první zmínky o Pardubicích jako městě. Oslavy byly chudší, ve srovnání s 600. výročím roku 1940 za okupace. Ale bylo řečeno a napsáno: „Nazrál čas, kdy již uplynulo 70 let od vydání pětidílných dějin středoškolského profesora Josefa Sakaře, aby byly vydány nové.“ Vyšel 1.díl nových jen třídílných Dějin Pardubic a dál nic. Autorem byl dr. František Šebek a kolektiv. Uplynulo dalších téměř 30 let, připomeňme si aspoň něco z PŘEDMLUVY toho dosud jen 1.dílu:

Tímto připomínám náš „odboj“ proti Východočeskému kraji, do jehož poddanství spadlo Pardubicko roku 1960 po zániku 2. Pardubického kraje. Je to již historie posledního půlstoletí. Za Pardubického kraje (1949-1960) byly připraveny velkorysé plány jeho rozvoje i rozvoje Pardubic, jejichž průmyslový potenciál za to desetiletí silně vzrostl. Realizovat se podařila jen část plánů (sídliště Dukla, Višňovka, bytovky Přednádraží, dominantní obytný blok naproti stadionu, první část Parku kultury a oddechu s amfiteátrem a koupalištěm za Labem aj.) Dlouhodobější plány byly po roce 1960 pozastaveny na desetiletí či zcela zrušeny jako druhá severojižní osa města zmíněná v Kapitole 11 či dům Chemiků na náměstí Budovatelů (dnes Masarykově), s divadelním a velkým sálem, který nám chybí dodnes. K zahájení jeho stavby roku 1960 již nedošlo.

Na konci 19.století si Pardubice vytvořily předpoklady pro velkolepý nástup do 20.století. Tehdejší představitelé města k tomu přistupovali s velkou předvídavostí a odvahou. Jejich představy byly překonány až po roce 1950, především překročením Labe na pravý břeh, bohužel jen kvantitativně v důsledku řady nepříznivých okolností zejména po roce 1960. O to více musíme tehdejší představitele dnes obdivovat.

Článek J.Řeháčka o podzemní tržnici navrhované starostou ing. J.Prokopem za starého Rakouska, kdy Pardubice měly 17 tis. obyvatel, mně připomněl marné návrhy Společnosti pro rozvoj Pardubicka po roce 2000 na městskou tržnici právě na pozemku ing. J.Prokopa. Po velkém požáru provozu n. p. TMS na Palackého třídě (staré Prokopky) roku 1957 postavil podnik novou výrobní halu s galeriemi na zahradě za obytným, původně Prokopovým domem. Od roku 1970 n. p. TMS budovala rozsáhlý tovární areál u Drozdic, ale starou Prokopku v centru města „naschvál“ ponechala.

Vydání tolerančního patentu císařem Josefem II. roku 1781 umožnilo, aby se tajní evangelíci, kteří setrvali ve víře svých předků, veřejně přihlásili buď k helvétské (reformované) nebo augsburské (luteránské) konfesi. Toleranční patent nepřinesl však obecnou svobodu ve věcech víry a náboženského přesvědčení, ani církevní rovnoprávnost.

Jitka Brandová, dlouholetá aktivní členka KPP, zemřela po dlouhé nemoci 14.11.2017. Narodila se 2.4.1924 v Praze jako Soudková. Provdala se do Pardubic, kde pracovala jako ekonomka v n. p. ŘEMPO Pardubice. Její spolupracovnice Marie Chudá ji roku 1979 získala do KPP, kde se iniciativně zapojila do jeho činnosti. Na členské schůzi roku 1991 byla zvolena do výboru KPP jako zapisovatelka.

byla uvedena v život 23.února 1862. Stanovy byly schváleny 28.10.1862 a ustavující schůze se konala 10.listopadu 1862. Je tedy z nejstarších svépomocných peněžních ústavů venkovských v Čechách vůbec. Záložna má koncem roku 1939 518 členů se 1 431 plně splaceným podílem v částce 143 000,-K. Spravuje 26 174 400,- K úsporných vkladů, vyplacených zápůjček všeho druhu 22 726 750,- K, mobilních prostředků v cenných papírech 2 575 000,- K na hotovosti, všech fondů v částce 1 220 000,-K a realit za 3 397 500,-K. Reality pozůstávají ze záloženské budovy, postavené roku 1901, nájemních domů, skladišť a pozemků. V záloženské budově je umístěna také městská veřejná knihovna, městské muzeum, dvorana, v které se konají divadelní představení a j., restaurační místnosti a školní učebny.

Montovaných mostů soustavy Baily od UNRRY přišlo na Pardubicko několik. V Pardubicích dva vedle sebe nahradily roku 1947 starý Labský železný most z roku1882, který by prý nevyhovoval pro připravovanou městskou hromadnou dopravu. Při přejezdu trolejbusů se ale pěkně houpaly. Při letních slavnostech v Parku kultury a oddechu na pravém břehu byl doplňován ještě pontonovým mostem. Ocelová konstrukce starého Labského mostu ležela několik let v trávě na levém břehu pod pivovarem. Roku 1958 byla použita jako provizorní most nové silnice od nádraží do Rosic. Dodnes tu slouží i pro trolejbusy do Polabin.