Pavel Sviták

V uvedených Zprávách na stranách 43–46 je otištěna část práce RNDr. Ing. Theodora
Petryšína, věnované Ing. Janu Kašparovi, nazvaná Šťastné Pardubice. Na textu
je patrné, že Petryšín byl Pardubák a že město důvěrně znal. I otištěná vyobrazení
patrně pocházejí z Petryšínovy sbírky. A k těm bych rád připojil pár poznámek.
První z vyobrazení na straně 44 je stránka z francouzské přílohy časopisu
Letectví z března 1927. Tu netřeba komentovat, i přes drobné nepřesnosti v tehdejších
popisech fotografií.

V článečku „Zpravodaj František Kašpar“, otištěném ve Zprávách KPP 1–2/2022, jsem doložil, že František Kašpar, otec aviatika Jana Kašpara, měl nejen zájem o letectví, ale i slušné technické znalosti. Otázkou je, jak a kdy tento jeho zájem vznikl. Doklady postrádáme a asi nikdy žádné spolehlivé nenajdeme. Chlapecký zájem o „dětské draky“, který ve vzpomínce zachytil divadelník Josef Šmaha, ještě nemusel vést až k zájmu o letectví, zvláště vezmeme-li v úvahu rok 1848.

Když návštěvník Národního technického muzea vstoupí do „dopravní haly“, hned proti vchodu spatří jednoplošník Kašpar JK systém Blériot. Je to letoun, na němž první český aviatik Ing. Jan Kašpar dne 13. května 1911 uskutečnil památný přelet z Pardubic do Prahy. A Národní technické muzeum tento letoun počítá mezi své nejvzácnější exponáty. Tehdejší Technické muzeum pro království České vzácný letoun získalo do svých sbírek již na sklonku listopadu roku 1913.

Badatelé, nejen já, většinou nevěnují příliš velkou pozornost panu Františku Kašparovi, otci aviatika Ing. Jana Kašpara. Obvykle se konstatuje (aniž by byla věnována větší pozornost k doložení takových tvrzení), že

Aviatické družstvo v Pardubicích dosud čeká na důslednější zpracování své historie, alespoň pokud nám to dovolují dochované doklady. V dosavadních publikacích, i mých, bylo pojímáno jen jaksi v „druhém“, někdy snad až „třetím plánu“, a tak se stále objevují velice nepřesné publikace o jeho historii a působení. To se týká i hesla v Parpedii, jak jsem je nalezl v červnu 2016. Je vlastně smutné, že dosud není solidněji zpracována historie tohoto rozhodně ne nevýznamného spolku. Co je k dispozici? Je to především jeden karton dokladů ve Státním okresním archivu v Pardubicích.

Rád bych doplnil, že Kašparova letecká škola fungovala v roce 1911, nikoli 1912. Ing. Kašpar měl jediný hangár, který po přestavbě patrně existoval ještě v době jeho smrti, tedy v roce 1927. V srpnu 1911 shořely v Pardubicích dva hangáry, jeden patřil Čihákům, druhý Aviatickému družstvu, tedy neshořel Kašparův hangár, tím méně hangáry. Při zmíněném požáru hangáru Aviatického družstva Ing. Kašpar přišel o jedno letadlo, další dvě mu ještě zůstala jedno v roce 1912 prodal do Japonska, druhé v roce 1913 věnoval Technickému muzeu v Praze.