Vzpomínka na sv. Huberta
Šťasten jsem byl, věřte mi, kdy vylítnout jsem mohl z dusivých místností starých reálných škol na svěží vzduch, na hráz, na luka pod zámkem, kdež nejmilejší hrou pardubských mých spolužáků bývala „štvanice na jelena! Halali par terre“ se odbývalo několikráte za odpůldne. Nekončilo smrtí jelenů. Spokojili jsme se několika modřinami, boulemi, rozbitými koleny.
