(K dějinám tvrzí Sušiny a Žáravice) Území okresu Pardubice patří k regionům, kde ve 13. – 15. století měla silné majetkové pozice nižší šlechta a proto zde vznikl velký počet tvrzí, zatímco typických středověkých hradů zde bylo málo. Tvrze z Pardubicka záhy získaly svého historika ve Františku Alexandrovi Heberovi, na jehož práci potom navázal v počátečním období svého díla o českých hradech, zámcích a tvrzích August Sedláček.
K zakladatelům české kastelologie a historické topografie náležel František Alexander Heber (1815-1849), autor prvního souborného díla o českých hradech, zámcích a tvrzích1). Význam tohoto badatele pro rozvoj českého nejen kastelologického, ale i topografického a historického bádání byl dlouho nedoceněn. K tomu přispělo několik fakt. Především Heber nebyl profesionálním historikem s historickým školením, ale amatérem se základním vzděláním, kterého teprve neobyčejný zájem o české hrady, zámky a tvrze přivedl k zvládnutí češtiny (národností byl Němec) a latiny a takových paleografických znalostí, které mu umožnily studium historických pramenů v různých archivech. Studoval i desky zemské, či knihy konfirmační a erekční.
V letošním roce si připomíná obec Uhersko rozkládající se na východním okraji Pardubicka nad pravým břehem středního toku řeky Loučné 690. výročí první písemné zprávy. Touto zprávou je údaj Dalimilovy kroniky k roku 1308 o Ctiborovi z Uherska, který vynikl v boji s německým (švábským) vojenským oddílem, při němž získal mnoho německých šlechtických zajatců 1). K srážce došlo podle Dalimila mezi Opočnem a Turovem (tedy někde v místech dnešního nádraží ČD Uhersko).
