PhDr. Miloš Charbuský, CSc.

Jan Veselý – zakladatel lázní
(narozen v Bohdanči 20. května 1855; zemřel ve Svítkově 12. září 1920)
Na sklonku 19. století se v Bohdanči zrodilo mnoho podnikatelských záměrů.
Z nich největší přesah do současnosti mají „Rašelinné a slatinné lázně“. S uvedeným
názvem jim vdechl život Jan Veselý. Byl v podstatě snílek, když si své dosud nevábné
rodiště dokázal představit coby přitažlivé lázeňské městečko.

narozen v Bohdanči 16. října 1891, popraven v Drážďanech 15. října 1943 Bohdaneč se teprve nadechoval ke svému novodobému rozvoji, když se v něm manželům Hromádkovým 16. října 1891 narodil syn Jan. Ten se v následujících letech svému rodišti stále více vzdaloval.

Karel Šípek (17. března 1857–12. února 1923) Je pouze několik bohdanečských rodáků, kteří se dokázali prosadit do širšího povědomí české společnosti. Ne snad natrvalo, ale alespoň ve své době. V literárním světě se to po obrozeneckém básníku J. J. Langrovi (1806–1846) podařilo na přelomu 19. a 20. století Karlu Šípkovi. Ten však pro své zdejší vrstevníky zůstával nadále především Josefem Peškou, což bylo jeho vlastní jméno a příjmení.

Jan Veselý se narodil 20. května roku 1855 jako druhý potomek z celkem šesti dětí v jedné z nejzámožnějších bohdanečských rodin. Otec František Veselý vlastnil nejen výstavný dům čp. 88, ale též úrodná pole v okolí Bohdanče. Navíc měl u Libišan od Svatováclavské záložny v Praze pronajaty rozlehlé louky s místy až čtyřmetrovou vrstvou rašeliny. Zároveň provozoval velkoobchod se senem, slámou a ovsem.

František Vyčichlo se narodil ve východočeské metropoli 22. dubna roku 1905. Přestože většinu svého života strávil v hlavním městě Praze, v pardubické ulici V ráji přižil v domě čp. 536 své dětství i léta dospívání. Jeho otec pracoval jako dílovedoucí v tehdejší Dvořákově strojírně. V jeho příbuzenstvu se dokonce tradovalo, že se podílel na konstrukci prvního letadla Evžena Čiháka, který se společně s dalším Pardubákem Ing. Janem Kašparem zařadil mezi průkopníky českého letectví. Bezstarostné mládí však Františku Vyčichlovi netrvalo dlouho.

Jak je hořké muset výsadní postavení na radnici opustit, poznali z novodobých pardubických starostů mnozí, zadostiučinění z návratu si však mohli vychutnat jen málokteří. Tak se v minulém století po sedmi letech na radnici vrátil Václav Bubeník a o čtyři roky déle to trvalo Františkovi Hoblíkovi.