Lesní porost na kótě Homole severně od silnice Vysoké Chvojno-Štěpánovsko, asi 3 km SV od Vysokého Chvojna, o ploše 28,6950 ha, vyhlášeno 14. 3. 1955 Ministerstvem kultury v Praze.
Pralesovitá jedlobučina v rozpadavém stadiu v důsledku větrných kalamit, škod zvěří a přísušků. Stáří nejstarších stromů se zde odhaduje na 350-400 let, vlastníkem pozemků byl porost chráněn již od roku 1884.
Písečné přesypy severně od silnice mezi Týncem nad Labem a Labskými Chrčicemi jižně od statku Svárava o ploše 24,2519 ha. Rezervace byla vyhlášena 9. 7. 1980 ONV Pardubice.
Jeden z nejdokonaleji zachovalých přesypů mladopleistocénního a holocénního stáří v Polabí. Obloukovitý přesyp je ve východní části asi 0,5 km široký s bočními rameny protáhlými téměř 200 m ve směru východ-západ.
Slatinná louka na západním okraji lesa Boršov 1 km jižně od Litětin o ploše 0,3180 ha, vyhlášená 18. 4. 1952 Ministerstvem školství, věd a umění v Praze.
Jedná se o slatinnou louku s výskytem hvozdníku a hořce hořepníku.
Geologickým podložím jsou svrchnokřídové vápnité jílovce a slínovce a hlinitopísčité holocénní naplaveniny, zvláště při březích rybníka Lodrant. V severozápadní části se zachovaly relikty vátých písků.
Bažantnice v polích mezi Uherskem a Trusnovem o ploše 16, 9382 ha, byla vyhlášena 15. 3. 1952 Ministerstvem školství, věd a umění v Praze. Lužní les přecházející v dubohabřinu byl v minulosti obhospodařován jako bažantnice. Převažujícími dřevinami jsou habr, lípa, dub a jasan, v okrajových částech a podél potoka uvnitř rezervace jsou na bývalých loukách vysazeny dnes již dospělé topolové monokultury. Více než 90% plochy porostů odpovídá svým složením přirozené skladbě.
Lesní porost na kótě Homole severně od silnice Vysoké Chvojno – Štěpánovsko, asi 3 km SV od Vysokého Chvojna, o ploše 28,6950 ha, vyhlášeno 14. 3. 1955 Ministerstvem kultury v Praze.
Písečné přesypy severně od silnice mezi Týncem nad Labem a Labskými Chrčicemi jižně od statku Svárava o ploše 24,2519 ha. Rezervace byla vyhlášena 9.7.1980 ONV Pardubice.
Jeden z nejdokonaleji zachovalých přesypů mladopleistocénního až holocénního stáří v Polabí. Obloukovitý přesyp je ve východní části asi 0.5 km široký s bočními rameny protáhlými téměř 200 m ve směru východ-západ.
V rybníčku u silnice severně od obce Radhošť byla již v roce 1973 nalezena velmi vzácná vodní rostlina prustka obecná (Hippuris vulgaris), která byla v té době u nás považována za vyhynulou. V roce 1982 byla lokalita vyhlášena podle tehdejších právních předpisů jako chráněný přírodní výtvor.
V obci Semín u Přelouče byla v roce 1980 nalezena na písčité návsi a na svahu za pivovarem nenápadná bylina, která byla do té doby považována v Čechách za vyhynulou. Jmenuje se kozinec písečný (Astragalus arenarius) a šťastným nálezcem byl známý pardubický amatérský botanik pan Milan Marek. Protože šlo o nález v té době unikátní a okolnosti byly příznivé, již za několik dní po nálezu se podařilo lokalitu prohlásit za chráněnou.
Zahrnuje dva rybníky (Bohdanečský a Matka) a jejich okolí na severozápadním okraji Lázní Bohdaneč. Soustava těchto dvou rybníků s okolními rákosinami a vlhkými loukami byla v minulosti jednou z nejbohatších botanických lokalit. Přirozeným stárnutím rybníků a hospodářskými zásahy v okolí došlo během let k určitému ochuzení bylinného krytu, přesto jde dodnes o lokalitu botanicky významnou.
Národní přírodní rezervace Bohdanečský rybník a rybník Matka Číst dále
Další charakteristickou dřevinou Polabí je topol černý, který byl vedle dubů součástí porostů lužních lesů v nivě Labe. Topol je rychle rostoucí dřevina, která dosáhne maxima svého vzrůstu poměrně brzy (kolem 80 let věku) a poté začíná odumírat.
