Z Heřmanova Městce pochází ukázka cenného psaní, kam směřovalo 1 407,85 korun z Vídně. Adresátem byl Knížete Kinského důchodový úřad. Jeho význam i účel byl odlišný od toho, co známe dnes. Úřední obálka v ceně 2 haléřů nesla státní znak, německy psanou adresu a předepsané údaje.
Tento rodák z Prahy (1857) byl mj. i c.k. okresním hejtmanem v Ledči n. S. Byl přeložen a od ledna 1897 spravoval politický úřad v Pardubicích. Tam byl připomenut ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka č. 3-4 v březnu 2019. Vyšel tady feuilleton Pořad okresních hejtmanů na Pardubicku sepsaný Františkem Karlem Rosůlkem v lednu 1935. Autor poznamenává, že jde o data pro některé kronikáře našich obcí. Jmenovaný autor narozený v Pardubicích (1859-1940) byl učitelem, vlastivědným pracovníkem a spisovatelem.
Jak je patrné z dopisnice, byl správcem krematoria v Pardubicích. Tato národní kulturní památka slouží od roku 1923 a zasloužil se o ni arch. Pavel Janák, o vnitřní výzdobu pak prof. J.Kysela. V roce 1923 jako vlastní známka vyšla k 90.výročí. Uvedený František Dalecký zažil i tragické okamžiky v roce 1942, kdy nacisté vyvraždili obyvatele Ležáků a další spolupracovníky skupiny Silver A. Podle pokynů gestapa ručil F.Dalecký za okamžité spálení mrtvých. Je známé, že si tajně pořídil i seznamy obětí. Pokud jde o známku, pak zcela nedávno byl pořízen přítisk, ale v?jiném odstínu. Tolik k této tragické události.
Bylo založeno v roce 1921 a bezesporu patřilo k pardubickým dragounům i k městu. V roce 1935 dokonce byla vydána nálepka připomínající 15 let existence. Kdysi jsem získal dopis z Francie, který byl adresován veliteli Aloisi Zapletalovi.
Jak je vidět, pod tímto číslem existoval ve Vysokém Mýtě za Velké války 30. zeměbranecký pluk. Když byla jeho jednotka v poli, kdosi navrhl a nechal vyrobit razítko, jehož fialové otisky se nacházely na korespondenci vojáků.
Tento rodák z nedaleké Býště byl námětem dopisnice s přitištěnou známkou v roce 1989. Kupodivu editorem byla poštovní správa SSSR. Připomněla tak 150 výročí narození tohoto významného hudebníka, který působil v Petrohradě. Jsou tam stručné údaje, které v překladu znějí:
V roce 2015 vydala česká pošta známku nominální hodnoty A (nyní 16 Kč) s námětem poštovnictví. Výtvarník D.Kállay pojal známku poněkud rozverně, když poslové v cylindrech roznášejí dopisy a letí na čápech s rozevlátými křídly.
Začalo to už kdysi. První dvě poštovní známky vydala Velká Británie 6. 5. 1840 a byl na nich portrét královny Viktorie. Rakouská pošta následovala až 1. 7. 1850, když světlo světa spatřila série 5 známek se státním znakem monarchie. Konečně až 18. 12. 1918 vyšly v Praze první čs. známky z dílny Alfonse Muchy a na nich byly Hradčany. Za tím vším byla reforma Sira Rowlanda Hilla (1795-1879). Spočívala mj. i v tom, že poplatek za doručení zásilky platil odesilatel.
Teprve 13 dní bylo mladé ČSR, když tam doputovala poštovní poukázka na 300 K z města Bursztyn v Haliči. Žilo tam tehdy 4 000 obyvatel, nalézal se tam zámek s velkým rybníkem, v městě byl i soud a pivovar.
Potvrzení příjmu zásilkySeržant Václav Procházka sloužil u 311. Čs. bombardovací perutě. Narodil se v Chrudimi a žil v Pardubicích. Psalo se o něm i na těchto stránkách. Za války se dostal do německého zajetí. Tam dostával balíčky Červeného kříže, ale i jiné.
