První stopu jsem objevil na hřbitově v Pardubičkách. Téměř naproti kostelu Sv. Jiljí je velká stará hrobka rodin Kratochvílových a Markalousových. Jméno Markalous ve mně osvěžilo středoškolské vědomosti o literatuře a vzpomněl jsem si, že spisovatel známý pod jménem Jaromír John se ve skutečnosti jmenoval Bohumil Markalous.
Latinská slova Ex libris znamenají „z knih“ a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. V současné době je to drobný grafický list, buď s volnou tématikou, nebo předem stanoveným obsahem. V Evropě a zejména v českých zemích má díky aktivitě sběratelů dlouhou a stále živou tradici.
Latinská slova Ex libris znamenají „z knih“ a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. V současné době je to drobný grafický list, buď s volnou tématikou, nebo předem stanoveným obsahem.
Latinská slova Ex libris znamenají „z knih“ a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. Ke konci 19.století si sběratelé a milovníci knih nechali vytvářet svá exlibris např. s motivy jejich povolání, s motivy rodných měst a později se použitým motivům přestaly klást meze.
Latinská slova Ex libris znamenají „z knih“ a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. Ke konci 19. století si sběratelé a milovníci knih nechali vytvářet svá exlibris např. s motivy jejich povolání, s motivy rodných měst a později se použitým motivům přestaly klást meze.
Latinská slova Ex libris znamenají „z knih“ a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. Knihy bývaly velmi drahé a tak vlastníci – obvykle šlechtici, kláštery nebo církevní hodnostáři začali své knihy označovat nejčastěji na vnitřní stranu desek vlepeným lístkem s erbem, také třeba rodovým heslem, později třeba obrazem sídla nebo klášteru.
