Vědecký pracovník Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR doc.dr.Karel Kaplan (nar. 1928) publikoval v č.2-3/94 časopisu „Soudobé dějiny“(s.302-309) nová fakta o vězení a smrti předního sociálně – demokratického politika Bohumila Laušmana (1903 -1963 ), který byl od 9.zářf 1945 též čestným občanem města Pardubic.1/ Laušman odešel do exilu roku 1949. Působil v Jugoslávii a pak v Rakousku. 23. prosince 1953 byl unesen z Rakouska Státní bezpečností za pomoci agenta, rakouského politika Hermanna Rauschera, bývalého poslance Socialistické strany Rakouska. Únos organizoval plk.Bohumil Molnár, známý později jako aktivní kolaborant při srpnové invazi do Československa r.1968. 2/ Čtyři roky žil Laušman ve vězení.
Měl se stát hlavním obžalovaným v chystaném procesu s vedoucími činiteli sociální demokracie (akce Obnovitelé). Tento záměr se však neuskutečnil. Vedoucí činitelé ministerstva vnitra Laušmanovi slibovali mírné řešení jeho causy, jestliže před volbami do národních výborů v květnu 1954 vystoupí na tiskové konferenci proti emigraci. Přestože se Laušman takto ponížil, slib mu daný splněn nebyl. 2.září 1957 stanul před soudem a byl nad ním vynesen rozsudek 17 let vězení. Byl vězněn v Ruzyni, K.Kaplan ve své studii užil nové dokumenty z archivu Vězeňské služby Praha (složka 0178, B.Laušman). Mezi přetištěnými dokumenty je m.j.dopis B.Laušmana rodině, napsaný po odsouzení 5.11.1957, záznam o návštěvě obhájce JUDr. Josefa Rychetského ve vězení po amnestii z 9.5.1960, jež se na Laušmana nevztahovala, Laušmanova žádost velitelství věznice o poukazování peněžního příspěvku rodině 2 18.7.1962 a hlavně zpráva náčelníka věznice plk.dr.Oldřicha Mejdra náměstku MV plk.Jindřichu Kotalovi ze 14.května 1963 o úmrtí B.Laušmana 9.5.1963 v cele, jež je obzvlášť zajímavá. 3/
Zpráva konstatuje, že 9.května 1963 kolem půl 3. v noci hlásil strážný veliteli směny, že se B.Laušmanovi udělalo nevolno na cele. Služební lékař mjr.MUDr. Rezek konstatoval smrt (v době asi 3, 10-3,15 ráno). Jak je známo z jiných pramenů 4/, lékař věznice Ruzyň na něm zkoušel nový preparát halucinogenní drogy vyvinuté výzkumným ústavem StB. Spoluvězeň B. Laušmana Štefan Pagáč píše, že 19.března 1963 obdrželi cigarety s jedem. Otravu přežili, ale druhý pokus 8.května 1963 byl v Laušmanově případě úspěšný. Laušman podle Pagáče musel zemřít, protože StB se obávala identifikace svého agenta Rauschera.5/ Pitva byla provedena v Ústavu pro soudní lékařství v Praze 9.5.1963 ve 12,15 hodin. Tentýž den ve 20.30 hodin vyrozuměli pracovníci III.správy MV Kahovec a Sůra v Chrudimi vdovu Julii Laušmanovou, dceru Věru a jejího manžela o úmrtí. Byla dohodnuta kremace 13.5.1963 v pardubickém krematoriu v 7.30 ráno. 12.května v 19,30 hodin bylo mrtvé tělo B.Laušmana předáno za přítomnosti orgánů lll.správy a náčelníka OO-MV Pardubice řediteli krematoria v Pardubicích a kabina zemřelého byla bezpečně uzamčena. Pohřeb žehem se uskutečnil 13.5.1963 v 7,30 hodin podle dohody s rodinou. B.Laušman byl zpopelněn hned po obřadu. A tak čestný občan Pardubic ukončil svou životní pouť jako oběť komunistické totality v pardubickém krematoriu…
Poznámky: 1/ K.Kaplan, B.Laušman – vězení a smrt, Soudobé dějiny č.2-3, roč.1994, s. 302-309.
2]K.Kaplan – V.Hejl, Zpráva o organizovaném násilí, vyd.68 Publishers – Toronto 1988, s.141 (v kapitole XI. Metody vyšetřováno.
3/ K.Kaplan, studie z poznámky 1, s. 308-309, zpráva plk.Mejdra SNZ-01603-401-1963.
4/J.Frolík, Špion vypovídá, Orbis 1990, s. 259 (kapitola Věda a technika ve službách špionáže).
5/ K.Kaplan – V.Hejl, studie z poznámky 2, s. 141, která cituje Š.Pagáče: B.Laušman. Svědek z cely č. 13 (vyd.New York 1979), L.Bittmana: The Deception Game (vyd.Syracuse 1972), Listy č.5/1979 a Práce z 19.5.1968.
Reprofoto: J.Janiš
