Adolf Špulák, rytíř z Elbstetten, 1868 Pardubice se staly krajským městem pro území bývalých historických krajů chrudimského a čáslavského po roce 1848. Nový kraj měl 698 389 obyvatel, 11 okresních hejtmanství a 27 okresních soudů. Podle císařského patentu ze 4. srpna 1849 byly krajské úřady podřízeny českému místodržitelství.
Když jsem ve dvojčísle 7-8 /2006 zveřejnil v rubrice Pardubický Slavín ( s. 218-219 ) životopis bývalého c. k. okresního hejtmana Ignáce Baukala (1816 -1893), čestného občana Pardubic , ozval se mi 14. září 2006 dopisem náš člen p. Jiří Hájek ( Neveklov – Tloskov 2 , PSČ 257 56 ) a upozornil mne , že v jeho monumentální čtyřdílné kronice hřebčína v Kladrubech nad Labem , kterou věnoval knihovně našeho KPP , je v kapitole VIII. ( Léta 1855 až 1918 ) věnována pozornost konfliktu I. Baukala se začínajícím učitelem Františkem Flosem ( 1864 – 1961 ), pozdějším spisovatelem dobrodružných děl a okresním školním inspektorem .
10. září roku 1913 uplynulo 50 let ode dne , kdy do Petrohradu , do Mariinského divadla , nastoupil Eduard Francevič Nápravník . V mnoha ruských městech právě k tomuto datu byly realizovány inscenace jeho opery Dubrovskij , kterou na ruský text komponoval ve stylu Čajkovského .
První zmínka o požáru je v kronice obce Vysoké Chvojno z roku 1917 . Jeden z nejhorších požárů v historii obce vypukl 26. 6. o druhé hodině odpolední “ na důle „u stavení č. 69 . Rychlému šíření požáru napomohla skutečnost , téměř dva měsíce nepršelo a bylo velké sucho ( teplota až 39 stupňů C ). Oheň se rozšířil na stavení č. 79 , 78 , 80 , 77 , 27 , 26 , 84 a konečně na tři objekty velkostatku č. 39 s úřadovnami .
Před časem ve Zprávách KPP vycházeli informace o Pardubické nemocnici. Byla zde také zmínka o očním pavilonu , o jehož výstavbu se zasloužil MUDr. Josef Svoboda.
Toto jméno mne zaujalo z toho důvodu , že otec jmenovaného vykonával lékařskou praxi právě v naší obci – tehdy Bělé.
Zajímavý snímek zřejmě z 20. let minulého století dokumentuje existenci tohoto speciálního pluku čs. armády v Pardubicích. Železniční pluk č. 1 vybudoval poměrně dlouhou úzkokolejnou železnici spojující železniční kasárna na Skřivánku s přilehlými sklady a cvičnými prostory s kasárnami na Hůrkách . Železnice měla řadu odboček a spojení , ale o tom se již na těchto stránkách psalo.
Dne 8. 10. 1933 bylo v Cholticích otevřeno Muzeum básníka Bohdana Jelínka. Spisovatele, jehož jméno bychom dnes marně hledali v učebnících pro základní , ba i střední školy . Básníka , kterého však Arne Novák , jeden z našich největších literárních kritiků , nazývá ve svých Přehledných dějinách literatury české trpce želeným Máchou družiny Lumírovců a který byl vřele přijat starší generací reprezentovanou Hálkem i Nerudou .
V bezlesé , ploché krajině jihozápadně od Pardubic leží při potoce Bylanka Třebosice , které byly ve 14. a 15. století vladyckým sídlem pánů z Třebosic . Z nic Václava nacházíme podepsaného na stížném listě českých pánů ke kocilu v Kostnici .
Jen torzo dvou zdí budovy správce dnes připomínají ve zpustlém lesním parčíku zaniklý areál loveckého zímečku „NEULUST“ – zhruba 1 km severovýchodně od Uherska.
