Zprávy KPP 1-2/2009

Pardubické zajímavosti – Fotodokumentace

Tyto zajímavosti, které zpracovávám jako koníčka od roku 1994, jsem prozatím ukončil u svazku čís. 100 – Jan Kašpar.
Pro celou fotodokumentaci jsem spotřeboval 68 filmů černobílých a 80 filmů barevných, což znamená přes 5000 snímků, doplněných odpovídajícím textem. Tato dokumentace zachycuje každodenní život našeho města, včetně dalších 18 obcí.

Pardubické zajímavosti – Fotodokumentace Číst dále

Projev mons. Josefa Kajnka světícího biskupa královéhradeckého, k otevření chrámu sv. Jiljí v Pardubičkách

Dovolte mi, vážení přítomní, abych několika větami zmínil historický význam tohoto místa a pak se zmínil o průběhu poslední opravy.
Doba pánů z Pardubic se začíná otcem Arnošta z Pardubic, Arnoštem z Hostýně, prvním známým příslušníkem tohoto rodu. Tento nepříliš zámožný zeman se dostal do královských služeb v Kladsku, kde se majetkově vzmohl a na začátku 20. let 14. století koupil hrad Vízmburk u Úpice a později Staré Hrady u Jičína. R. 1 2 – a to je doloženo listinami – daroval pardubickým cyriakům část Pardubic u kostela sv. Jiljí.

Projev mons. Josefa Kajnka světícího biskupa královéhradeckého, k otevření chrámu sv. Jiljí v Pardubičkách Číst dále

Vyšehradský hřbitov v Praze a Pardubicko

Hrob Hanuše Theina (1904 – 1974)
Pardubický rodák, příslušník známé kulturní židovské rodiny, proslul jako operní pěvec – basista a režisér. Na prkna Národního divadla v Praze vstoupil již ve svých 2 letech (1927). Návštěvníci ND si ho uchovávají v živé paměti i díky jeho úspěšným režiím „Prodané nevěsty“ B. Smetany, „Honzova království“ O. Ostrčila a Janáčkovy „Káti Kabanové“. Byl oceněn roku 1958 titulem zasloužilý umělec a roku 1968 – v období tzv.Pražského jara – převzal Řád práce za svou uměleckou tvůrčí činnost. V rodinném hrobě na Vyšehradě spočívají ostatky jeho životní družky paní Heleny Theinové, rozené Karlachové (1907 – 1991), jenž svého manžela přežila o celých 17 let.

Vyšehradský hřbitov v Praze a Pardubicko Číst dále

Nové poznatky k historii pardubického Gestapa

Druhým dokumentem z pozůstalosti M. Horákové-Záleské je „Charakteristika G. Clagese a W. Lehneho“, tedy dvou šéfů pardubického gestapa, již slyšel 10. 5. 1946 v Pardubicích z úst jejich podřízených L. Schulze, H. Hanauska a A. Aschenbrennera tajemník SNR v Pardubicích B. Matura, jenž výpověď i zapsal. Ve dnech 10. 5. – 26. 5. svědectví ještě 5x opsala paní M. Horáková /8 stran strojopisu/. 1/ Edici jsem drobně jazykově upravil a vybavil vysvětlivkami.

Nové poznatky k historii pardubického Gestapa Číst dále

Východočeské spotřební družstvo Budoucnost v Pardubicích

Komplexy podniků a družstev Československé sociálně demokratické strany dělnické, budované od počátku 20. století, představovaly významnou hospodářskou oporu politické činnosti strany. Na druhé straně je však potřebné vnímat hospodářské zázemí strany jako praktickou realizaci ekonomických tezí obsažených v sociálně demokratickém programu. Mezi významné průkopníky družstevního hnutí patřil zejména F. Modráček, jenž byl tvůrcem družstevní rezoluce 1/ VIII. sjezdu strany v srpnu 1907.

Východočeské spotřební družstvo Budoucnost v Pardubicích Číst dále

Hříšní lidé města Pardubic – II. část

František Uhlíř s vojenským dezertérem Balcarem v noci na 5. března ukradli ze zamčené dílny v továrně na železné kostrukce E.Krause řemeny v ceně 804 K.Josef Křivka opět s vojenským dezertérem Balcarem ukradli 9. března v nádražnítopírně v Pardubicích z uzamčené dílny řemen v ceně 498 K. Jiní delikventiOldřich Pleskot a František Mládek ukradli v noci 2 . dubna z výkladní skříněBoženy Hybské na Královské třídě látky v ceně 814 K. Uhlíř a Mládek vykradlidále v noci na 16. května i výkladnískříň A. Trojana v Pernštýnské ulici. Jednalose o šátky v ceně 2 666 K. Kradené věci koupila od jmenovaných A. Šimáčkováa dále je prodávala (řemeny z Krausovy továrny, řemeny z nádražní topírny,cukr z nádraží, vojenský šat a obuv, nitě z Kauderovy továrny v Třebechovicích).

Hříšní lidé města Pardubic – II. část Číst dále

Pamětní deska

Stará pamětní deska

Na základě informace pana Ing. I. Herynka, že na faře církve Českobratrské evangelické v Pardubicích je nějaká deska a na popud pana PhDr. J. Kotyka, Ph.D., jsem se rozhodl tuto uvedenou desku identifikovat.
Deska se nalézá v domě č.p. 6 8/44 ve Sladkovského ulici. Je to dům, kde také bydlí současný farář této církve. V jedné místnosti v přízemí je opřená na zeď a mírně zasunuta. Měl jsem také potíž tuto desku vyfotografovat. Je zhotovena z černého mramoru. Je poměrně značných rozměrů, a sice 95x65x cm.

Stará pamětní deska Číst dále

ředitel Pavlík

nečekaná smrt ředitele „ZUšky“

Pardubice/Ve věku dvaašedesáti let v pondělí večer zemřel po krátké těžké nemoci ředitel Základní umělecké školy Pardubice – Polabiny a současně dirigent swingového J. K. Bandu Jindřich Pavlík.
„Byl to jedinečný člověk. Na spoustu věcí stačil sám, ke všem se snažil být příjemný a případné konflikty vždycky chtěl řešit klidnou cestou. Pracoval na mnoha místech, všude všem chtěl vycházet vstříc. Za svou školu vždycky hodně bojoval. Myslím, že to, jak nenahraditelný byl, si všichni brzy uvědomí,“ uvedla rozechvělým hlasem zástupkyně ředitele polabinské „zušky“ Naďa Gregorová.

nečekaná smrt ředitele „ZUšky“ Číst dále

Marie Mannová

žili mezi námi – Marie Mannová

v dubnu 2008 navždy opustila řady okresní organizace ČSBS v Pardubicích Marie Mannová
Narodila se 17. září 1910 v Pardubicích, kde pak strávila velkou část života. Její odbojová práce byla spjata s odbojovou činností manžela PhDr. Felixe Manna, o němž je mj. zmínka v Knize obětí nacistického násilí a druhé světové války z okresu Pardubice (léta 19 8 – 1946) vyšlé v r. 2005. Felix Mann se narodil 11. 12. 1905 v Knovízi u Kladna a po ukončení vysokoškolského studia pracoval v technické knihovně podniku Explosia Semtín u Pardubic

žili mezi námi – Marie Mannová Číst dále

Přejít nahoru