Zprávy KPP 1-2/2010

V říjnu 2009 zahajuje nejstarší fakulta Univerzity Pardubice svůj jubilejní 60. akademický rok, a to zcela v novém areálu, který vyrostl v srdci univerzitního kampusu. Po šedesáti letech tak získává nejstarší a na vědecko-výzkumné výstupy nejproduktivnější fakulta univerzity – Fakulta chemicko-technologická – moderní areál pro výuku svých 1 800 vysokoškolských studentů a vědecko-výzkumnou činnost v oblasti chemických, chemicko-technologických, biochemických a biotechnologických disciplín.

Klub přátel Pardubicka uspořádal v rámci Městských slavností velmi zajímavou besedu s hlavní pardubickou architektkou ing. arch. Petrou Nacu. Ta čelila všetečným dotazům přítomných z řad veřejnosti.
Za jednu z nejméně povedených staveb v centru města považuje budovu ČSOB Pojišťovny. „Je to směs všech možných tvarů, nemá žádný architektonický styl. Je to takové UFO nebo jako sportovní hala z předměstí,“ zhodnotila budovu Nacu.

Ve své studii „Operace Silver A“ píše renomovaný historik Zdeněk Jelínek dvakrát o spolupracovníkovi této paraskupiny jako o sezemickém občanovi Čihákovi. Na straně 38 se asi mýlí, protože dle sdělení syna pan Čihák nebyl nikdy zaměstnancem Východočeského elektrárenského svazu.

Archeologický výzkum zahájený v Pardubičkách v roce 1993 přinesl nové poznatky o nejstarší historii Pardubic. Výsledky, postupně získávané během jednotlivých etap tohoto výzkumu, byly průběžně, podrobně a občas duplicitně publikovány v několika periodikách a výročních zprávách pardubického památkového ústavu. Závažný přínos k tématu počátků Pardubic poskytly taktéž výsledky získané během archeologického výzkumu uskutečněného v roce 1995 v kostele sv. Bartoloměje v Pardubicích, který vedl Martin Ježek z ARÚ ČAV Praha.

Je mi velikou ctí, že Vás mohu přivítat při malé oslavě – odhalení pamětní desky čestnému občanu Pardubic, řídícímu učiteli Františku Karlu Potěšilovi (1864-1935).
Dovolte mi, abych Vám ve stručnosti připomněl jeho zásluhy o naše město a jeho obyvatele.

Odhlédneme-li od blízkého příbuzenství Lobkowiczů s Pernštejny, jejichž slavná éra 1491 – 1560 znamenala mezník v dějinách města, nemůžeme přehlédnout tři osobnosti Lobkowiczů, které se do pardubických dějin zapsaly v novověku.