Do Pardubic nejezdí moc turistů. Jedním z řešení mohou být i naučné stezky. Navrhuji proto zřídit stezku, která by se mohla jmenovat „Stezka Magistrátu.“ Prvá zastávka je navržena u vlakového nádraží. Návštěvníci města tu mohou obdivovat současnou podobu přednádraží, včetně unikátní jednoduché informační tabule o spojích MHD. Magistrát se zasloužil o to, že tento zajímavý prostor bude zachován příštím generacím.
Přísloví „Stkví se jako Pardubice“, které se v Čechách vžilo ve druhé polovině 16. století, není náhodné. V roce 1491 je koupil Vilém z Pernštejna (1436?1521) a připojil k rozlehlému panství, nad nímž se tyčí hrad Kunětická hora. Zároveň byly Pardubice povýšeny na město, staly se rodovou rezidencí rodu Pernštejnů a převzaly od Arnošta z Hostýně (otec Arnošta z Pardubic) dodnes užívaný znak – přední bílou půlku koně se zlatou uzdou na červeném štítě.
IV. DÍL: ÚSTUP ZE SLÁVY KAP. 89. GAUDEAMUS IGITUR Nedělní ráno dne 20. července 1913 se v Pardubicích probouzelo zcela nezvykle. Schlemmrův hudební sbor procházel ulicemi, probouzel občany Pardubic a zval je k velkým oslavám padesátiletého výročí založení pardubických reálných škol. Od samého rána se město hemžilo studenty a absolventy reálky, kteří jednotlivě i v hloučcích přicházeli ze všech směrů na seřadiště slavnostního průvodu městem, jež bylo u Bubeníkova pomníku v parku za kostelem Jana Křtitele.
Do roku 1920 FRANC Josef Činný člen Aviatického družstva v Pardubicích od jara roku 19111) přinejmenším do roku 1913.2) Číslo členské legitimace 33.3) V dokladech Družstva uváděn jako ?železník?. Velkoobchodník se železářským zbožím, komerční rada. V červnu 1911, kdy Družstvo pořádalo veřejnou leteckou produkci Ing. J. Kašpara ve Vysokém Mýtě, pomáhal zajišťovat prodej vstupenek.4) Více o jeho činnosti v Družstvu nevím. V únoru 1928 byl zván na valnou hromadu Aviatického družstva5), zda se jí zúčastnil, nevím. Zemřel 6. dubna 1929.6)
OSOBY A OSOBNOSTI LETECKÉHO DÁVNOVĚKU PARDUBIC – VII. část Číst dále
(vážně i úsměvně z černých kronik) Pokračování roku 1935 Netýrejte koně! ?Sděluje nám případ, kdy na Rašínově třídě v Pardubicích v těchto dnech kočí surovým způsobem ztýral koně. Ten se sotva držel na nohou. V Praze hodlají postavit pomník koním za zásluhy. V Německu jej již mají. Tam také surovosti proti zvířatům mnohem přísněji trestají!?1) ?Jak jsou lidé lehkomyslní, o tom přesvědčil případ pardubického číšníka 20letého Jaroslava Bořila.
(příspěvek k historii protektorátní správy v Pardubicích) Jak známo, posledním českým starostou Pardubic za nacistické okupace byl advokát JUDr. Karel Vítek, jenž převzal tuto funkci roku 1938. Nový říšský (zastupující) protektor R. Heydrich se rozhodl reformovat po svém nástupu (1941) veřejnou správu tak, aby byla prakticky odstraněna její dvoukolejnost a zlikvidována česká ?autonomní? správa. V Pardubicích převzal v listopadu 1942 funkci starosty sudetský Němec původem z Aše Julius Stumpf (nar. 10. 7. 1889) nejdříve jako ?Bürgermeister?, od roku 1943 jako vládní komisař (Regierungskommisar) města Pardubice.
Pouhé slovo prázdniny v nás vyvolává představy převážně příjemné, ale mohou být i výjimky. Třeba když po letní obloze pravidelně létají bombardovací letadla, která naše oko jen stěží rozezná jako stříbrné tečky ve výši několika kilometrů. Lépe je vnímá ucho v podobě bzučení kdesi v nejhlubší oblasti sluchu.
V Zelenobranské ulici č. 21 sídlilo za okupace Hö? eho knihkupectví, jak je patrné z adresy. Navíc se ještě pyšnilo, že je Německým knihkupectvím pro východní Čechy. Obyčejný obchodní dopis byl odeslán z Vídně. Datum na razítku je ze 7. 10. 1944. Každopádně je to doklad, jak si okupační správa představovala postupný germanizační vliv.
Když jsem se podrobně zabýval objektovým svazkem StB OB 28-HK „Vražda“, pořízeným ke kauze zavražděného Lubomíra Krátkého z ledna 19491), objevil jsem tu m. j. i kuriózní případ 4. skupiny ČSM (Československého svazu mládeže) v Pardubicích Na Třísle, který na jaře 1950 intenzívně řešila komunistická bezpečnost (Krajské velitelství Národní bezpečnosti Pardubice, oddělení IV.) Z protokolu sepsaného 18. března 1950 se 17letým soustružníkem Bohumilem Němcem (nar. 16. 9. 1933 v Pardubicích, bytem Pardubice, U Husova sboru 74), synem řidiče motorové dreziny ČSD u traťové správy v Pardubicích a Elišky, rozené Králové, v domácnosti, učněm TOS v Moravanech) vyplývá, že byl od prosince 1947 členem KSČ a od listopadu 1949 předsedou 4. skupiny ČSM v Pardubicích Na Třísle a dokonce instruktorem OV ČSM v Pardubicích.2)
Léčebné Lázně Bohdaneč se nachází v Polabské nížině. Krajina obklopená rybníky láká nejen lázeňské hosty, ale i v rákosinách a na loukách hnízdící vzácné vodní ptactvo a vyskytují se tu i chráněné druhy vodních a slatinných rostlin. Lázeňský park, který se rozprostírá na ploše 17ha, má svou dominantu, a to lázeňský komín, který je v parčíku mezi pavilony.
