V souvislosti se 100. výročím vzniku ČSR je zajímavé se podívat na okolnosti vzniku ojedinělého písemného pramene pro pardubické dějiny v letech 1914-18, vydaného Městským osvětovým sborem v prosinci 1937. Editorem spisu byl sociálně demokratický politik František Vácha (1878-1965), jenž ve svém úvodu (s. 7-8) popsal, jak se kniha rodila
JAK VZNIKL SPIS „PARDUBICE ZA SVĚTOVÉ VÁLKY“ ? KRONIKA SOUČASNÝCH UDÁLOSTÍ Číst dále
Úvod: Na samém počátku? Nechci se dotknout náboženských cítění, ale na počátku nebylo SLOVO, nýbrž singularita. Klubko času neexistovalo. Neexistovala hmota, neexistovalo elektromagnetické záření. Vše „spalo“ a čekalo na to, čemu říkáme počátek – Velký třesk. Pojmem absolutního počátku se ovšem nezabývá geologie ale astronomie (astrofyzika), proto přejdeme k vymezení nejstarších geologických eónů.
K zajímavému objevu na břehu řeky Labe u Srnojed došlo před 124 lety, tedy bezmála jedním a čtvrt stoletím. Zkamenělé fragmenty kostí, objevené tehdy profesorem mineralogie a mineralogie Jaroslavem Jiljí Jahnem (1965-1934), popsal přírodovědec a ředitel Národního muzea v Praze Antonín Frič (1834-1913) pod názvem Iguanodon albinus.
Před více než dvaceti lety došlo v Pardubičkách u hřbitova a v Pardubicích v kostele sv. Bartoloměje k archeologickým zjištěním stavějícím nový pohled na nejstarší dějiny Pardubic. Základní změnou, kterou přinesly výsledky archeologických výzkumů, byla nová interpretace založená především na lokalizování původního kostela sv. Bartoloměje a přilehlého kláštera křižovníků s červeným srdcem do dnešních Pardubiček.
Schizma v nejstarších dějinách Pardubic a fenomén archeologie Číst dále
In: Genealogické a heraldické listy 3/2015 1.6 Jiří Zelinger (*11.1.1656 Poděbrady, + 1716) Jiří Zelinger je pravděpodobně nejslavnější z celého rozvětveného rodu. Pro svou rodinu získal velice lukrativní i prestižní postavení mistra ostrého meče v Pardubicích.
Za Veselkou byl od roku 1631 Klášterský dvůr patřící pardubickým minoritům. Zde či v sousedních stodolách byli po válce o rakouské dědictví umístění bavorští zajatci a dvůr podle toho lidově jmenován. Po zrušení řádu roku 1787 byl dvůr prodán.
Roku 1917 skončil v Pardubicích ve znamení vzrůstajících zásobovacích obtíží. Předposlední den roku (30.12.) přijela proto do města vyšetřovací komise ministerstva výživy a navštívila m. j. i Petrolku (D.Fanto a spol.) a závod J.Prokopa synové.
V roce 2002 ve Zprávách KPP, v listopadovém č. 11 byl i můj příspěvek, který se týkal válečného deníčku mého prastrýčka Rudolfa z r. 1916. Od roku 2003 jsem se snažila všemi možnými způsoby zjistit, kde tento můj příbuzný „spí svůj věčný sen“.
Víte, že třída 17. listopadu byla skoro do poloviny 19. století jen polní cestou?
Roku 1819 byla zbudována dnešní ulice Jana Palacha (starší názvy: Alžbětina, Chrudimská, Masarykova) a třída 17. listopadu na ni navazovala. V roce 1862 zde bylo pouze 7 budov, ale roku 1880 bylo již na dnešní třídě 17. listopadu 37 popisných čísel. Obě ulice od sebe odděloval od roku 1845 železniční přejezd. Ten brzdil do značné míry rozvíjející se silniční dopravu, protože v bezprostřední blízkosti přejezdu bylo staré nádraží, kde se často posunovaly vlaky. Proto bylo přikročeno k výstavbě podjezdu, který byl dokončen 10. června 1940.
Vodákova vila (čp. 89 st. ? 6 n.) Vodákova vila je dnes pěkně skrytá v zeleni přilehlých Tyršových sadů, jak ukazuje fotografie. Byla postavena roku 1916 řezníkem, hoteliérem a starostou Pardubic Josefem Sochorem, který tu se svou ženou Annou bydlel do roku 1924.
