Zprávy KPP 1-2/2020

ZAJÍMAVOSTI A KURIOZITY KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA V PARDUBICÍCH aneb „historie maličkostí“ – 4.část

Příhody hajného. V neděli 12. 9. kradli neznámí pachatelé v továrně firmy Prokop prkna, donášeli je k Labi a chystali se asi touto cestou dopraviti je do bezpečí. Hajný Šverhard jejich činnost přerušil výstřelem. Pachatelé uprchli. Týž hajný nalezl v pondělí 13. 9. časně ráno po návratu z obchůzky asi 20leté děvče v bezvědomí za labským mostem na břehu řeky. Dívka byla dopravena do nemocnice, kdež ji poskytnuta pomoc. Upozorňujeme tímto na zdatnou činnost hajného Šverhardy.

ZAJÍMAVOSTI A KURIOZITY KAŽDODENNÍHO ŽIVOTA V PARDUBICÍCH aneb „historie maličkostí“ – 4.část Číst dále

Jak „Maffie“ zachránila Kunětickou horu

V lednových dnech roku 2020 si připomínáme 100. výročí od zakoupení hradu Kunětická hora a pardubického zámku zdejším Muzejním spolkem. V atmosféře doznívající euforie ze státního převratu a v realitě přetrvávající neutěšené hospodářské situace způsobené první světovou válkou se zásluhou několika osobností podařilo v naprostém utajení dojednat převod hradu i zámku z rukou majitele pardubického velkostatku Dr. Richarda Drascheho, svobodného pána z Wartinbergu, do vlastnictví Muzejního spolku.

Jak „Maffie“ zachránila Kunětickou horu Číst dále

MATOUŠ JEZBERA (5.4.1841 – 22.6.1893)

Uznávaný odborník v cukrovarnictví, vlastenec, podporovatel studentů i chudých, ochotný přítel a zachovatel spolku cukrovarníků východních Čech Matouš Jezbera se narodil v Bašnicích u Hořic. Jeho otcem byl Tobiáš Jezbera, statkář. Jeho matkou byla Alžběta, rozená Jarošová. Rodina Jarošových pocházela z velkostatku v Bašnicích č. 5, jehož vlastníkem se Matouš Jezbera později stal.

MATOUŠ JEZBERA (5.4.1841 – 22.6.1893) Číst dále

KOMEDIE NA VENKU

(časopis Krajem Pernštýnův, ročník II., Pardubice 1922) „Leccos bylo, co teď není, ale leccos co teď je, za sto let již nebude.“ Toho, co bylo, není a čeho nebude, toho je na venkově mnoho. Jedním z toho mnoha jsou kočovní komedianti. Bavívali každoročně naše městečka ještě před čtyřiceti lety. /?../ Přesto, že Pardubicemi již r. 1845 projížděly vlaky železné dráhy, že tu byl jízdecký pluk a že na podzim o honech na jelena bylo tu shromáždiště šlechty, bývalo zde zřídka divadlo a koncert. Spolkový život, který by poskytl zábavy, teprve klíčil.

KOMEDIE NA VENKU Číst dále

MLÝN V OBCI ROHOVLÁDOVA BĚLÁ

Díky zápisům v kronice obce Rohovládova Bělá je možné získat mimo jiné i informace o vybavenosti obce a to i po mnoho století nazpět, kam až sahají listinné zápisy. Jedním z důležitých řemesel, která měla pro náš venkov nezastupitelné místo bylo mlynářství. Většina mlýnů se samozřejmě stavěla u vodních toků. V našem okolí to je mlýn na Výrově, který je součástí obce Břehy a dále ve městě Lázně Bohdaneč.

MLÝN V OBCI ROHOVLÁDOVA BĚLÁ Číst dále

PARDUBICKÝ SLAVÍN Ing. Rudolf RESSEL

(nar. 4.9.1092 Visegrád, zemřel 11.2.1960 Pardubice) V oddíle C (řada XIV) ve staré části Městských hřbitovů stojíme před hrobem č.8. Jde o místo posledního odpočinku pravnuka vynálezce lodního šroubu Josefa Ressla (1793-1857). Rudolf Ressel byl synem Františka Ressla (1864-1907) a vnukem Rudolfa Ressla (1823-1884), prvorozeného syna vynálezcova. Narodil se v dnešní Bosně a Hercegovině, kde byl jeho otec bankovním úředníkem.

PARDUBICKÝ SLAVÍN Ing. Rudolf RESSEL Číst dále

T. ZV. HVĚZDÁŘI

Tento článek pojednává o našich letcích ve službách sovětské rozvědky. Úkol, který dostali, byl zpravodajský se zaměřením na hospodářství, sledování pohybu vojenských jednotek a hlavně jejich profesi, což bylo letectví. Představme si je: Vlastislav Bobák (narozen 4.12.1912, krycí jméno „Bredov“), Miloslav Hůla (narozen 14.2.1915, krycí jméno „Čáp“), Jaroslav Lonek (narozen 22.12.1904, krycí jméno „Lér“), Radoslav Selucký (narozen 23.3.1904, krycí jméno „Lis“) a Jan Vycpálek (narozen 29.11.1905, krycí jméno „Tereza“).

T. ZV. HVĚZDÁŘI Číst dále

STÁL ZA SMRTÍ A. ŠVEHLY VÁCLAV UDRŽAL (1870-1938)?

S tímto podivným tvrzením přichází Zbyněk Ludvík ve své „Černé knize minulosti“ vydané česky v 1. vydání z roku 2001 ve Frankfurtu n.M. (SRN). Na knihu jsem byl upozorněn soukromým badatelem J. Němečkem z Luže. V kapitole „Zavraždění A. Švehly“ (s. 91) vychází Ludvík z údajného tvrzení Švehlova syna Antonína ml., v 50. letech politického vězně komunistů ve Valdicích a na Mírově.

STÁL ZA SMRTÍ A. ŠVEHLY VÁCLAV UDRŽAL (1870-1938)? Číst dále

ŽILI MEZI NÁMI – Zdeněk Kout

Pěkný dárek k 30.výročí sametové revoluce připravil náš zesnulý člen Zdeněk KOUT (původním povoláním poštovní úředník) svou knihu veršů a prozaických glos „Slova“ (vl. nákladem tiskl fronte, 157 s. včetně foto). Kromě věnné intimní poesie čtenáře zaujme životní osud autora („dítěte politika“ – viz s. 96an., syna nár. soc. poslance Josefa Kouta, později politického exulanta v USA, jenž zemřel roku 1970 při návštěvě v ČSSR na infarkt). Osud autorova otce byl tragicky spjat s působností nebezpečného tajemníka OV KSČ v Pardubicích J. Jägermanna ml. (+2011), o němž náš časopis přinesl před časem studii.

ŽILI MEZI NÁMI – Zdeněk Kout Číst dále

Přejít nahoru