Nový most ve Valech je opravdu krásná, moderní stavba, která zapadá do krajiny a vytváří velmi příjemný pohled. Potěšitelné je i to, že byl zachován, a dokonce vylepšen pomníček na památku utonulých v roce 1917. Tehdy tam žádný most nebyl a přes Labe se mohlo jen přívozem.
Dnes hovoříme s novým krajským radním ing. Alexandrem KREJČÍŘEM (ODS). 1.Blahopřejeme Vám ke zvolení do krajského zastupitelstva a funkce radního pro cestovní ruch. Jaký máte plán pro jeho povzbuzení po odeznění COVID – 19 ?
Pardubický kraj určitě nepatří mezi nejnavštěvovanější kraje.
8. dubna 2021 uplyne právě 500 let od úmrtí Viléma z Pernštejna. Zároveň v tomto roce otevře Východočeské muzeum rekonstruovanou část pardubického zámku a v něm novou expozici s názvem Zámek Pardubice – první renesance v Čechách. To všechno stálo u zrodu myšlenky spojit síly kraje, města a dalších aktérů a připomenout půl tisíce let staré osudy Pernštejnů a jejich přínos pro celý region, ale všechny významné stopy renesance, které se otiskly do mnoha míst ve východních Čechách.
(zvaná Trstenice, Mejtnice, Mejtnička, též jen „Řeka“) Úvod: řeka Loučná se představuje:
Řeka (někde zvaná zdrobnělině jen jako říčka) je levostranný přítok Labe.
Kanál La Manche odděluje Anglii od kontinentální Evropy. V nejužším místě zvaném Doverská úžina mezi městy Dover a Calais měří 34 kilometrů. Tento kus moře jako magnet přitahuje a láká člověka, aby s ním zápasil. Platilo to už od počátku letectví, kdy se netrpělivě čekalo, který z aviatiků bude prvním, kdo přeletí úžinu mezi Anglií a Francií. V roce 1785 se zdařil první přelet balonem. Slávu za úspěšný přelet letadlem v roce 1909 nakonec získal Francuz Louis Blériot. Ovšem dnes už je takový přelet naprosto všední událostí, jaké nikdo nevěnuje pozornost.
Od roku 1932 se jedna z pardubických ulic v Jesničánkách jmenuje Čacké. Hledali-li bychom ten staročeský výraz v lexiconu, první pád čacký, čacká = statečný, statečná. Myslím si, že stávající název ulice měl být doplněn vysvětlující tabulkou, že Marie Čacká byla v 19. století virtuální sentimentální básnířkou – amatérkou, údajně selkou žijící kdesi pod Kunětickou horou.
Měla jsem spolužáka Jindřicha Švandu. Měl mlýn v Ležákách. Od sestry syn se u něho učil mlynářským. Za války mu moc vypomáhal. Když jsem jela domů do Pusté Rybné, vždy byla u něj zastávka. Vyprala nebo vyžehlila jsem mu prádlo, na poli pomáhala nebo ve chlévě. Kde bylo potřeba.
Psal jsem o komunistickém odbojáři Ludvíkovi Tvardkovi. Proč se zmiňuji o něm? Tato žena ho má na svědomí. Ale od začátku: narozená 8.června 1922 v Nemošicích. Vychodila obecnou školu, tři třídy gymnázia v Pardubicích a dvouletou českou obchodní školu v Liberci. Domovsky byla příslušná do obce Drozdice. Zatím se zdá jako dobrá Češka, zatím. V lednu 1942 nastoupila jako úřednice v městské knihovně v Pardubicích, v polovině roku přeřazena do jejího německého oddělení. Byla zatčena 23. listopadu pardubickým gestapem. Byla vězněna v Pardubicích a v Terezíně, odtud převezena do Osvětimi a dalších táborů. Po osvobození se nevrátila do Pardubic, zotavovala se v nedalekém Kolíně. Zatčena byla 25. července 1945. Proč?
Konec druhé světové války v květnu roku 1945 přinesl do pardubického okresu, tak jako do celého Československa, svobodu. Ve všech oblastech společnosti probíhaly rychlé změny. Ty se týkaly i médií – zanikaly zprofanované noviny, vycházející legálně během války, a naopak byly obnovovány tiskoviny, které lidé znali z dob před válkou a které musely v důsledku války ukončit svou činnost. Doba přála také vzniku zcela nových periodik.
ZÁNIK STARÉHO A VZNIK NOVÉHO TISKU V PARDUBICKÉM OKRESE V ROCE 1945 Číst dále
František Přeučil (nar. 9.10.1907 v Praze) odsouzený v roce 1950 v nezákonném procesu s M. Horákovou a spol. na doživotí, přišel do Pardubic počátkem 30. let 20. století, kdy zde byl – on, vyučený krejčí – pověřen funkcí tajemníka Čs. živnostensko – obchodnické strany Středostavovské (dále jen ŽOS 1 ) a vedoucího redaktora hospodářsko – politického týdeníku této strany „Vpřed“ vycházejícího od roku 1926 do 1937 v Pardubicích (tiskl V. Vokolek).
