Zprávy KPP 11-12/2015

V roce 2013 oslavil Sokol Pardubice I 150 let svého trvání a zároveň 90 let od otevření sokolovny na Olšinkách. V témže roce byla sokolovna uzavřena, aby prodělala generální opravu. Po mnoha úskalích byla sokolovna slavnostně znovu otevřena 4. září letošního roku.

Na začátku srpna jsem procházel zanedbaným polem, zarostlým převážně rostlinou podobnou heřmánku – rmenem, bodláčím a šťovíky, nedaleko zastávky autobusu MHD č. 16 – Němčice, chaloupky. Všiml jsem si tam poletujícího motýla s nápadně červenými křídly.

Do nové funkce nastoupím 23.listopadu 2015. Do té doby zůstávám pardubickým farářem. Znamená to, že se budeme stěhovat do Prahy. Nechce se nám, v Pardubicích se nám líbí? Hlavním úkolem každého církevního vedení je, aby pochodeň víry, kterou přijímá od těch, kdo končí, dokázalo předat těm, kdo přijdou po nás. A pěkně planoucí! Podotýkám, že funkční období je na šest let.

Jan Evangelista pochází z lékařské rodiny. Jeho dědeček (rovněž Jan Evangelista) byl praktickým lékařem v Humpolci (v letech 1893-1912) a pak pracoval jako internista v Pardubicích. Tatínek byl odborným ženským lékařem a měl ordinaci ve Sladkovského ulici (1936-1940).

In: Pardubické noviny středa 3.ledna 2001 Dnes, po více než padesáti letech od konce války, se stále rádi potkáváme a přitom si zavzpomínáme, i když nás osud odvál do jiných koutů Pardubic a některé i mnohem dále.

Asi největším mezníkem v padesátileté historii Klubu přátel Pardubicka byl rok 1997. Od tohoto roku začal totiž klub působit jako samostatný spolek.

Na starší fotografii je zachycena budova, která sloužila jako poštovní úřad na dnešní třídě Míru. Roku 1893 koupil tehdy přízemní domek fotograf Josef Pírka, ten dům prodal Heleně Zhořské ze Zhoře a roku 1897 jej koupil Bohuslav Brázda.

Latinská slova Ex libris znamenají „z knih“ a v evropském prostoru se od středověku používala k označení vlastnictví knih. V současné době je to drobný grafický list, buď s volnou tématikou, nebo předem stanoveným obsahem.

na domě čp. 56 na Pernštýnském náměstí Vážené dámy, vážení pánové, sešli jsme se dnes zde na místě působení Antonína Ignáce Stamice, významného pardubického hudebníka – varhaníka v chrámu sv. Bartoloměje, vynikajícího hudebního pedagoga a otce zakladatele mannheimské skladatelské školy raného klasicismu – Jana Václava Stamice.