Zprávy KPP 11-12/2017

STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ – 24.díl Dům čp.62 – Třída Míru – Lidová hvězdárna

Stojíme na hlavní třídě před domem, kde v 1.patře bývala první Lidová hvězdárna v Čechách barona Artura Krause (1854-1930), jak to připomíná pamětní deska zřízená Českou astronomickou společností roku 2002 vlevo od vstupu do domu, v němž ve dvoře t.č. sídlí redakce Pardubického deníku. V květnu 2017 byl při rekonstrukci domu pěkně odhalen původní portál, na němž vyvstal znak rodu Krausů (viz foto autora). Do majetku Krausova rodu přišel dům r. 1854 (tedy právě v roce narození Artura), kdy vdova Terezie Říhová dům prodala Josefu Krausovi, pardubickému poštmistrovi.

STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ – 24.díl Dům čp.62 – Třída Míru – Lidová hvězdárna Číst dále

OBČANSKÁ ZÁLOŽNA V PŘELOUČI

byla uvedena v život 23.února 1862. Stanovy byly schváleny 28.10.1862 a ustavující schůze se konala 10.listopadu 1862. Je tedy z nejstarších svépomocných peněžních ústavů venkovských v Čechách vůbec. Záložna má koncem roku 1939 518 členů se 1 431 plně splaceným podílem v částce 143 000,-K. Spravuje 26 174 400,- K úsporných vkladů, vyplacených zápůjček všeho druhu 22 726 750,- K, mobilních prostředků v cenných papírech 2 575 000,- K na hotovosti, všech fondů v částce 1 220 000,-K a realit za 3 397 500,-K. Reality pozůstávají ze záloženské budovy, postavené roku 1901, nájemních domů, skladišť a pozemků. V záloženské budově je umístěna také městská veřejná knihovna, městské muzeum, dvorana, v které se konají divadelní představení a j., restaurační místnosti a školní učebny.

OBČANSKÁ ZÁLOŽNA V PŘELOUČI Číst dále

RODINA FRANTIŠKA FILIPOVSKÉHO STAR. Z PŘELOUČE

(v písemných vzpomínkách Antonie Allárové z roku 1944) V září roku 2017 uplyne již sto deset let od narození Františka Filipovského (1907-1993), v současnosti nejznámějšího přeloučského rodáka. Neméně populární a oblíbený byl svého času i jeho stejnojmenný otec (1845-1919), který se do Přelouče přistěhoval v roce 1872 a působil zde téměř padesát let.

RODINA FRANTIŠKA FILIPOVSKÉHO STAR. Z PŘELOUČE Číst dále

Životní příběh Františka Drábka a Heleny Drábkové nejen v protektorátních Pardubicích, nejen za II. světové války

Nedávno jsem doma našla knihu profesora Antonína Machta Pankrác – Terezín, kde je zčásti popsán příběh mého pradědečka Františka Drábka, který byl za války podobně jako profesor Macht vězněn v Terezíně za svou odbojovou činnost.

Životní příběh Františka Drábka a Heleny Drábkové nejen v protektorátních Pardubicích, nejen za II. světové války Číst dále

Svědectví periodika Krajem Pernštýnův o válce roku 1866 dokončení

Pruská okupace ?Měli jsme nařízíno od naší vlády, by se v naší obci sebralo 500 láblíků (bochníčků) chleba pro naše vojsko. Tak se stalo, že jsme ho musili zaopatřit a odeslat do Pardubic. Ale když tam (sopřečtí sousedé s chlebem) přijeli, naše vojsko bylo pryč, tak musili sousedé s chlebem domů a dali ho představenýmu. Druhý den Prušáci přimašírovali od Vyšeňovic a k představenýmu se jich nahrnulo jako mlhy. Začali se do špejcharu dobejvat, tak se muselo otevřít, neb by byli roztloukli dveře.

Svědectví periodika Krajem Pernštýnův o válce roku 1866 dokončení Číst dále

„Zázraky“ se dějí aneb podivuhodné léčebné a jiné prostředky v pardubické meziválečné reklamě (I. část)

Historií pardubické meziválečné reklamy se zabývám již několik let. Stěžejní informace byly využity jednak v mé disertační práci , jednak v sérii článků, které vycházely ve Vlastivědných listech Pardubického kraje. Na jeden druh reklamy se v obou případech publikování nedostalo, zdála se totiž nezařaditelná. Jednalo se o poměrně rozsáhlou inzerci firem, nabízející nejrůznější paletu léčebných a jiných prostředků, které měly zaručeně kladný výsledek působení. Jejich spektrum bylo často obdivuhodné. Zákazník se mohl setkat v textu se slovy: výjimečné, jedinečné, univerzální až po divy činící!

„Zázraky“ se dějí aneb podivuhodné léčebné a jiné prostředky v pardubické meziválečné reklamě (I. část) Číst dále

Co možná z dějin Pardubic neznáte – 9. část

Víte, že pardubická nemocnice byla založena roku 1857?

Původně stávala v místech poblíž dnešního Kostelíčka a veterinární kliniky a bylo zde 12 lůžek. Roku 1894 byla již kapacita nemocnice 75 lůžek. Nová nemocnice byla postavena v letech 1899 – 1903 v místech, kde stojí dodnes. V roce 1940 měla pardubická nemocnice již 540 lůžek.

Co možná z dějin Pardubic neznáte – 9. část Číst dále

Přejít nahoru