Odborné analýzy odhalují některá tajemství unikátní bronzové nádoby Pozornému zájemci o kulturní a archeologické dění ba Pardubicku jistě neunikl důležitý objev bronzové situly, který byl učiněn na konci měsíce září 2017 na Pardubicku. Po provedení archeologické prospekce již můžeme informovat o místě nálezu. Je jím Kladina – malá ves blízko městečka Sezemice.
Historie Církve bratrské sahá svými kořeny do 2. poloviny 19. století a jsou to jakoby dva pramínky, které se po krátké době spojují v jednu velkou duchovní řeku. V roce 1868 byl v Bystrém v Orlických horách založen sbor Svobodné evangelické církve české, který svým vyznáním navazoval na tradici Komenského Jednoty bratrské. V roce 1880 vznikl v Praze sbor Svobodné církve reformované (SCR), jejíž vznik podporovali misionáři z Bostonu a který měl prakticky stejnou věrouku jako bysterský sbor. Proto se v roce 1892 oba sbory spojily do jediné Svobodné církve reformované.
HISTORIE CÍRKVE BRATRSKÉ V PARDUBICÍCH A 20 LET POLABINSKÉ ARCHY Číst dále
Nový nositel „Ceny za zásluhy o PK“ Prof. Ing. Miroslav Ludwig, CSc se narodil 7.4.1956. Je absolventem Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích, kterou ukončil roku 1980.
Svět objevuje patní hřeb pardubického traumatologa. Implantát pro osteosyntézu zlomeniny patní kosti C-NAIL, který vyvinul traumatolog Martin Pompach, poutá pozornost prestižního světového odborného tisku.
Oční oddělení za primáře doc. MUDr. Jana Iserleho, CSc. (1961?1984) Doc. MUDr. Jan Iserle, CSc., druhý primář očního oddělení od roku 1961, pardubický rodák, přišel z kliniky profesora Vanýska v Brně.
V Pardubičkách na Zámečku slibně pokračují práce na opravě Larischovy vily poté, co tento objekt v roce 2014 nabyla do vlastnictví Československá obec legionářská. Jde doslova o záchranu vily, neboť za posledních vlastníků jen chátrala. Přitom jde o historickou stavbu, od roku 2008 zařazenou do seznamu městských kulturních památek, která úzce souvisí s dobou heydrichiády a II. stanného práva v roce 1942. V té době na Pardubicku projevilo statečnost mnoho našich občanů, když pomáhali v těžké situaci těm, kteří se postavili na odpor okupantům.
Roku 1990 Pardubice slavily 650.výročí první zmínky o Pardubicích jako městě. Oslavy byly chudší, ve srovnání s 600. výročím roku 1940 za okupace. Ale bylo řečeno a napsáno: „Nazrál čas, kdy již uplynulo 70 let od vydání pětidílných dějin středoškolského profesora Josefa Sakaře, aby byly vydány nové.“ Vyšel 1.díl nových jen třídílných Dějin Pardubic a dál nic. Autorem byl dr. František Šebek a kolektiv. Uplynulo dalších téměř 30 let, připomeňme si aspoň něco z PŘEDMLUVY toho dosud jen 1.dílu:
V Karlově ulici a u Zelené brány Aby mně nikdo vytknouti nemohl, že paměť má počíná ochabovat, povím, že jsme dříve než u Lernetů bydleli v Karlově ulici a u Zelené brány. Na epochu v Karlově ulici vzpomínám nerad. Ulička, po obou stranách zahradní zdi – a po těch jsem někdy chodíval. Vozívali tamtudy obilí na fasuňkách a já sbíral klásky, jež uvázly na stromech zahradních. Pro dítky chudých. Sport. Mamince se nezamlouval.
(listopad – prosinec) 1.listopadu sdělil list České státoprávní demokracie „Východ“, že v úterý 5.11.1918 začne pravidelná výuka na všech pardubických školách. Je připravena zásoba uhlí až do Vánoc t.r. 5.listopadu bylo skutečně slavnostně zahájeno vyučování. Recitace a žákovský zpěv doprovázely projevy pedagogických pracovníků o významu 28. října a vzniku samostatného státu.
Stojíme na rohu Jiráskovy a Štolbovy ulice, tedy v prostoru Olšinek, před bývalou vilou vrchního ředitele Občanské záložny v Pardubicích A. Čížka (1868?1939), kterou mu postavil v letech 1928?1929 Bedřich Adámek (1891-1961), tentýž stavitel, jenž předtím (1926-1929) navrhl v místní nemocnici pavilony chirurgie, interny, infekčních nemocí a prosektury (pitevny).
STARÉ DOMY VYPRÁVĚJÍ – Vila Antonína Čížka: Jiráskova ul. čp. 1445 Číst dále
