V neděli 19. listopadu 1995, v prvních minutách dne, v pardubické nemocnici navždy dotlouklo srdce výjimečné osobnosti, univerzitní profesorky dr. Emanuely Nohejlové – Prátové, DrSc, rodačky z Opatovic nad Labem.
Za opatovickou rodačkou, profesorkou Emanuelou Nohejlovou – Prátovou Číst dále
Když v roce 1870 zachvátil hodinovou věž pardubického zámku požár, při kterém na ní shořela cibulovitá báň, nechal majitel zámku věž zakrýt z úsporných důvodů jednoduchou jehlancovou stříškou, kterou si celé generace zafixovaly do povědomí. V rámci generální rekonstrukce zámku dostala nyní hodinová věž po 125 letech původní cibulovitý tvar střechy, ozdobené na vrcholu českým lvem.
Znak českých králů nad hodinovou věží pardubického zámku Číst dále
Dne 1. 5. 1943 byl vydán společný manifest zástupců nejrůznějŠích spolků, politic kých stran a občanských sdružení v emigraci o jednotném postupu protifašistických sil v boji za národní samostatnost. Určité úkoly se kladly i na kulturní frontu, která měla posilovat svými specifickými prostředky myšlenku společné Národní fronty. Ilegální činnost na Pardubicku znova ožívala, četné letáky vysvětlovaly význam boje pro zřízení nového Československa.
Za okupace povolili okupanti protektorátní vládě, aby měla jakousi ozbrojenou složku. Ta se nazývala vládní vojsko a bylo zde soustředěno 7000 mužů. Jejich výzbrojí byly pouze staré vojenské pušky a důstojníci měli osobní zbraň. V Praze pak byl Generální inspektorát, posléze pak tři inspektoráty mimo Prahu.
Od poloviny 19. století byla Chrudim krajským městem. Třebaže počtem obyvatel nemohla konkurovat městu Pardubice, měla důležité úřady a vyšší školy ještě před druhou světovou válkou.
Krajský soud byl spojen s náměstím krátkou uličkou. Na volném prostranství byl malý parčík a za ním stála rozložitá budova, ve které byl krajský soud, okresní soud a veliká síň, porotní sál, kde každý podzim zasedala porota.
enerál Jaroslav Červinka, nejstarší československý legionář, narodil se 13. 5. 1848 v Ostředku v benešovském okrese1), kde jeho otec JUDr. Václav Červinka byl od roku 1844 majitelem velkostatku Ostředek. Správcem Červinkova velkostatku byl Jaroslav František Čech, otec básníka Svatopluka Čecha. Svatopluk Čech se také v Ostředku 21.2.1846 narodil.
O horní části pražských Olšanských hřbitovů se většinou hovoří a píše v souvislosti s kladením věnců u hrobů sovětských vojáků, kteří v posledních dnech II. světové války /a někteří i po rúV položili své životy při pražské operaci. Místo pro toto oficiální vojenské pohřebiště nebylo vybráno náhodně.
V říjnu 1912 vznikla Balkánská válka. Úspěchy Černohorců, Srbů a Bulharů u Pripolje, Skadaru, Kumanova a Skoplje, právě tak jako později hrdinné boje v pevnostním pásmu Drinopole měly značný ohlas u Českého obyvatelstva tehdejšího Rakousko -Uherska.
Milí přátelé a sousedé,
velmi by se mi líbilo, kdybychom oboustranně položili důraz na ono druhé oslovení a zbavili tuto naši besedu každé strojenosti a literární nadnesenosti a proměnili ji v docela volné sousedské klábosení.
Přednáška JUDr. Karla Krpaty v pardubické knihovně Číst dále
Pozornému návštěvníkovi Masarykova náměstí v Přelouči jistě neunikne skutečnost, že na domě čp. 25 (nyní Městský úřad) je umístěna mramorová pamětní deska s bronzovým reliéfem a tímto textem: „Zde působil Ladislav Quis, doktor práv, advokát a spisovatel od r. 1884 do r. 1908“.
JUDr. Ladislav Quis – Významná osobnost města Přelouče Číst dále
