UNIVERZITNÍ KNIHOVNA
Od vzniku Univerzity Pardubice (UPa) bylo zřejmé, že pro tuto školu je třeba vybudovat moderní informační zázemí. Tento záměr se prakticky naplnil 1. prosince 1997, kdy se veřejnosti otevřela nová univerzitní knihovna.
Od vzniku Univerzity Pardubice (UPa) bylo zřejmé, že pro tuto školu je třeba vybudovat moderní informační zázemí. Tento záměr se prakticky naplnil 1. prosince 1997, kdy se veřejnosti otevřela nová univerzitní knihovna.
V roce 1995 vznikl v Pardubicích nový spolek, jehož zakládajícími členy se stali například ing. Libor Slezák, Mgr. Vladimír Bláha, dr. Naďa Zálešáková – Jandová, dr. František Šebek, doc. Ladislav Koudelka, manželé Petráňovi, manželé Línkovi, Jiří Razskazov, Vladimír Dobeš a Pavla Kubásková, dr. Jiří Kotyk, Oldřich Bubák a další.
Básník a publicista Petr Kabeš se narodil 21. června 1941 v Pardubicích. Roku 1975 mu byla udělena za sbírku veršů Pěší věc (Mnichov 1987, rozšířené vydání Praha 1992) prestižní Cena Jaroslava Seiferta, mezi jejímiž laureáty jsou např. L. Vaculík, B. Hrabal, M. Kundera.
Na výsledek práce desítek odborníků a mnoha stovek rukou ochotných, nezištných pracovníků byly v neděli zvědavy tisíce návštěvníků chrámu. Všichni obdivovali rozsah provedených prací, jejich profesionalitu v pestré paletě řemesel, umění, slohů i originality řešení. Podle projektu ing. arch. Jana Klimeše byly provedeny práce průzkumné, archeologické, stavební, restaurátorské, truhlářské i kovářské, malířské, dlaždičské, ozvučovací, osvětlovací, pomocné aj. Uvnitř nyní novotou zářícího a vonícího interiéru není snad jediný čtvereční centimetr, jehož by se byla nedotkla pečlivá a dovedná lidská ruka!
byl jsem požádán, abych u příležitosti slavnostního znovuotevření arciděkanského chrámu sv. Bartoloměje řekl několik slov o průzkumu jeho podzemí. Náš chrám byl založen nejvyšším hofmistrem království Českého panem Vilémem z Pernštejna jako chrám pohřební a v jistém slova smyslu jako rodové mauzoleum Pernštejnů.
Motto: Byl to muž. Ve skutečnosti byl to drsný realista zvláštního druhu a lidé, kteří necítili tolik pevné půdy pod nohama jako on, byli jím přitahováni, přišli-li s ním do bližšího styku. Slabé, v sobě nejisté povahy nikdy se nezbavily uctivých rozpaků před tímto přívalem energie… Muže jeho povahových vlastností bylo právě třeba, aby vnutil čs. politice zásadu finanční úspornosti a rovnováhy v rozpočtu. Přeháněl často, byl leckdy tvrdý, neviděl, co by viděl člověk citlivější, ale ve věci zdravých státních financí ničí zásluha nemůže býti se zásluhou jeho srovnávána. Nemusil se tomu učit, nedošel k tomu úvahami rozumovými, bylo to v něm.
JUDr. Alois Rašín a Pardubice (k 75. výročí úmrtí) Číst dále
K zajímavému příspěvku RNDr. Miroslava Vostatka o pardubických lékařích ve Zprávách Klubu přátel Pardubicka č. 3-4/1997, dovoluji si přispět hrstkou informací o mém dědu z matčiny strany, který přišel jako lékař do Pardubic roku 1898.
Ke slavným dnům města Pardubic v min. století patřil bezesporu 19. červen 1864, kdy zde za nespočetné účasti obyvatel města, jeho představitelů a řady významných hostů (mezi nimi tehdejších vůdců národa dr. Františka Palackého a dr. Františka Ladislava Riegra, od r. 1861 čestných občanů Pardubic), položen základní kámen budovy vyšší reálné školy, první toho druhu na východě Čech.
Pamětní listina základního kamene pardubické vyšší reálky Číst dále
I. část Petrohrad, světlemodrá nádhera Mariinského divadla opery a baletu… Z krajního sedadla, od samé střední uličky, je jen několik kroků k místu dirigenta. V modrém sametu na dirigentském pultu se leskne malá zlatá destička.
Eduard NÁPRAVNÍK (1838 – 1916) aneb z Býště do Petrohradu Číst dále
Jednou z nejzhoubnějších a nejobávanějších živelních pohrom, které postihovaly naše vesnice i města, byly časté požáry. Následky požárů byly nejen škody na majetku obyvatel a na majetku obecním, ale za oběť ohni padly někdy i lidské životy. Vznik požárů podporoval tehdejší způsob výstavby, domy byly dřevěné, kryté doškami nebo šindelem, vnitřní zařízení jednoduché.