Zprávy KPP 3-4/1999

Dne 28. října 1998 byla v Pardubicích odhalena nová socha T. G. Masaryka. Stojí opět na náměstí Čs. legií, kde byl již před 70 lety, t.j. v roce 1928, umístěn pomník TGM od prof. O. Španiela. Novou sochu vytvořil podle sádrového modelu prof. O. Španiela akademický sochař Jaroslav Brož, pardubický rodák. Dík laskavému zapůjčení sádrového modelu ředitelkou jaroměřského muzea PhDr. O. Mertlíkovou mají dnes Pardubice sochu TGM téměř shodnou se sochou původní.

Na dříve narozené občany Pardubic trapně působil prázdný prostor na Legionářském náměstí po odstranění pomníku prvního presidenta, obzvláště po zničení krásně provedeného podstavce s připojenými stupni, kde pod nápisy Zborov, Dos Alto a Arras byla při zbudování uložena prsť z bojišť 1. světové války, kde se vyznamenali naši zahraniční vojáci.

Církev bratrská dokončila na pardubickém sídlišti Polabiny nový sborový dům. Nese jméno Archa. Dostal ho od svých tvůrců, architektů Jána Komrsky a Bohumila Kováče z Vysoké školy architektury v Bratislavě. Ti se v roce 1992 zúčastnili architektonické soutěže a jejich studie Archa zvítězila díky nekonvenčnímu řešení a respektování podmínek daných zadáním a místem stavby.

Od r. 1887 působil v Pardubicích velmi aktivní Okrašlovací spolek. O jednom roce jeho činnosti informuje obsáhlá jednatelská zpráva za r. 1908. Její zkrácený obsah uvádím:

„Valná hromada se konala 8. února 1909. Počet členů za rok vzrostl z 193 v r. 1907 na 255 na konci r. 1908. Výbor konal 12 schůzí. Zvolena komise, která se souhlasem městské rady vedla úpravu a správu Vinice.

Pokojík řadového domku v Pardubicích ?Pod Zastávkou? byl více jak půl století významným vědeckým pracovištěm. Pod tímto titulem přinesly Pardubické noviny loni 27. července velký článek k 80. narozeninám pardubického přírodovědce-amatéra, světově známého sběratele brouků kožojedů, entomologa Vladimíra Kalíka, jednoho z nejstarších žijících členů zdejšího Muzejního spolku, pardubického rodáka a příznivce našeho klubu.

Závod o Zlatou přilbu ČR, kdysi jeden z největších na světě, určených pro plochodrážní motocykl, má svou zvláštní historii. Ta především zaznamenává tragickou smrt šesti 1) sportovců, kteří zde spolu s jinými soutěžili o tak vytouženou a vzácnou trofej, ne právě běžnou v celém tomto odvětví motorismu. Dále pak připomínáme i smutný okamžik, kdy tento závod byl zrušen a přeložen na pískový ovál do Svítkova. Ze slavné ?Zlaté? tak vznikla obyčejná, běžná plochá dráha.

V roce 1711, už jako šedesátiletý, přišel do Pardubic z kladské kapituly minoritský hudební skladatel Ferdinand Bernardus Artophaeus, aby se ujal řízení minoritského konventu.

Ve sledu roků je sestaven kalendářní přehled významných událostí Arthophaeova života, jak kdysi na který rok připadaly a v pestrém a zdánlivě neuspořádaném urovnání přibližují nejvýznamnější události jeho plodného života.

I. Život Bohumil Karel Mareš se narodil 6. prosince 1851 v Novém Městě na Moravě jako mladší syn evangelického faráře.1) Studoval na gymnáziu a v evangelickém internátě (alumneu) v Těšíně, potom dva roky teologii v Basileji a jeden ve Vídni. Svou profesní dráhu evangelického duchovního začal jako osobní kaplan superintendenta Jana Beneše ve Vranovicích na Moravě, kde pobyl 5 let.

Mezi profesory, na které bývalí studenti gymnázia v Pardubicích ve Štefánikově ulici dodnes vzpomínají především proto, že je něco naučili, patří i PhDr. Ebba Jahnová, která by se loni 22. září dožila sta let. Pocházela z rozvětveného rodu, jehož kořeny jsou doloženy už počátkem 17. stol. a podle Jaromíra Jana Jahna nelze vyloučit, že členové Jahnova rodu byli potomky staré šlechtické rodiny a r. 1552 zasedali na sněmu mezi příslušníky rytířského a vladyckého stavu.

S pohnutím jsem přečetla neobyčejné dílo docenta PhDr. Tomáše Pasáka, CSc, který pravdivě líčí události v Protektorátu a všechny děje kolem osoby JUDr. Emila Háchy. (vyd. HORIZONT 1997).

Uvědomila jsem si, že mám dopis od Dra Háchy v opise, který mně dala moje sestřenice Gizela Šmidlíková, jež má originál, psaný Dr. Háchou.