V uvedeném vydání časopisu jsem si se zájmem přečetl dva články, které se týkaly Larischovy vily – Zámečku (Ing. Eduard Beck – „K chystaným stavebním úpravám na Zámečku“, Milan Zlinský – „Larischova vila by měla být národní památkou“, převzato z MF Dnes ze dne 23. 8. 2018).
1/ Na který okamžik své skvostné hokejové kariéry vzpomínáte nejvíce? Svoji kariéru bych rozdělil do dvou období. Jedno je jako hráč, kdy jsme třikrát vyhráli mistrovství světa v letech 1972, 1976 a 1977 a pak jsme se chystali na čtvrtý titul na mistrovství světa do Prahy, kde nám to ale nevyšlo o jednu spornou branku.
Ze Síně slávy české turistiky. Námět k turistickému výletu. Dne 7.4.2018 na výroční konferenci KČT v Praze převzal starosta Heřmanova Městce, kde se K.J.Zákoutcký narodil a téměř celý život působil, z rukou čestného předsedy KČT Ing. J.Havelky diplom, který uvedl K.J.Zákoutckého do Síně slávy české turistiky. Nezůstalo však jen u tohoto aktu. Město Heřmanův Městec se rozhodlo svému rodákovi odhalit pamětní desku.
ODHALENÍ PAMĚTNÍ DESKY KARLA JANA ZÁKOUTCKÉHO V HEŘMANOVÉ MĚSTCI Číst dále
Úvod: V minulých letech vycházely ve ZKPP dva mé seriály, které se vztahovaly ke kriminálním událostem v Pardubicích (Hříšní lidé města Pardubic, Pardubický pitaval v době protektorátní).
Úvod: Studánka (též vodní svatyně nebo jen krátce svatyně, též světice či svěcenka) je vodní dílo. V zásadě jde o výtok vodního pramene, čili původně vývěr (vyvěračka) podzemní vody na zemský povrch.
Datum: patrně 20.dubna 1910 (toto datum odpovídá středě), číslice 6 patrně znamená údaj hodiny v razítku Poznámka: fotografie je ona údajná ze 16.dubna 1910. Pohlednici patrně Ing. Kašpar posílal, když se jel do Plzně podívat na letadlo Českého aviatického družstva.
První bohoslužba Církve československé (CČS – od roku 1971 zvané husitská) se konala v Pardubicích 11.března 1921 v kapli pernštejnského zámku. Protože tato „národní“ církev postrádala ve městě svou modlitebnu, dohodla se s arch. Ferdinandem Potůčkem na výstavbě Husova sboru.
Ve Východočeském republikánu, ročník 1931, č.9 z 27.února t.r. našel p. Miloš Kejzrlík z české abilympijské asociace nekrolog ředitele reálky v Praze-Vršovicích Václava Machoně a jeho smuteční oznámení. Oboje mi dal velmi laskavě k dispozici pro náš časopis, za což mu srdečně děkuji.
Ostatky stavitele Bohumíra Jindřicha Dvořáka byly přestěhovány z rohu nové části Městských hřbitovů v Pardubicích do sousedního hrobu vlevo (viz foto). Na původním místě je t. č. hrob rodiny Piklovy (majitelů pohřebního ústavu) a úplně zmizel anděl smrti Asrael, dílo akademického sochaře M. Baše, Dvořákova zetě.
Východočeské město Přelouč obtéká od nepaměti na severní straně řeka Labe. Chce-li našinec vyjet či vyjít z města severním směrem k Hradci Králové, musí překonat labský most. Mosty se zde za více jak pět set let vystřídaly postupně celkem čtyři, jejich umístění se však průběžně měnilo.
