Jak ovlivnil Vaši hudební dráhu Váš dědeček, skladatel a dlouholetý chrudimský regenschori Karel Židek (1912-2004)? Vyrůstal jsem v nesmírně inspirativním rodinném hudebním prostředí, kde každý hrál na nějaký hudební nástroj a působil hudebně – pedagogicky.
Náš rozhovor MgA. T. Židek, Ph.D., šéfdirigent VUS Pardubice Číst dále
Dne 15.ledna 1942 v noci se podařilo radiotelegrafistovi skupiny Jiřímu Potůčkovi-Tolarovi po několika marných nočních pokusech, prováděných asi od 7.ledna 1942, navázat oboustranné spojení mezi skupinou SILVER A a Vojenskou radiovou ústřednou (VRÚ) ve Velké Britanii. K vzájemnému spojení byla skupinou Silver A použita agenturní spojovací souprava s krycím názvem LIBUŠE, dopravená z Anglie letecky jako výbava skupiny Silver A v noci na 29.prosinec 1941.
Radiotelegrafický provoz stanice LIBUŠE skupiny SILVER A Číst dále
Doznívalo v nás ještě nadšení a radost ze svobody po porážce německého nacismu… Netušili jsme, že to, co přijde, bude ještě horší, protože půjde o boj Čechů s Čechy. Přesto kolem nás vznikaly situace, jež mohly varovat i nás, nezkušené školáky. Pocházela jsem z podnikatelské rodiny. Můj otec měl snahu v úrodném kraji vybudovat potravinářský průmysl. Začal v období krize roku 1930.
Druhý díl knihy o Slovanech se ve 2. kapitole bude věnovat místním podnikatelům a živnostníkům. Mezi ně patřili i stavitelé a architekti, kteří byli budˇ místní anebo se velkou měrou svými stavebními počiny zapsali do stavebního rozvoje původních částí Slovan, tedy Familie a Studánky.
(nar. 1874, Bohuliby č. 14 – zemř. 1948, Praha) Ing. Vendelín Dvořák – úředně oprávněný a přís. kult. technik a civil. geometr v Pardubicích zde působil asi od roku 1909. Kancelář měl na náměstí Čs. legií v Pardubicích. Z
11. čísle časopisu „ČD pro Vás“ (roč. 2019), jenž je k dispozici volně na všech nádražích ČD, píše známý záhadolog dr. Arnošt Vašíček o pernštejnské hrobce u sv. Bartoloměje v Pardubicích.
(První kapitola z Vlastivědné čítanky Pardubicka – Našim i cizím) Rodnou půdu Pardubičanů, i domov mnoha nových přišlých obyvatel, možno přehlédnout z památné hory Kunětické, jež jako ponurá, věkověčná stráž pne se nad ní vysoko své témě, korunované malebnými troskami hradními. Když v zářném letním slunci tone květnatý kraj, spatříme z Kunětické hory okraje rodné své kolébky, řasný chvojný lem na severní straně v lesích panství dašického (chvojenských), v němž bělají se kostelní věže Býště a Chvojna, na východě nad úžlabím holickým uvidíme vysoké kopce, Velinský a Hradce, a na jihovýchodě prahorní pásmo Železných hor s vískami na úbočích a míčovským kostelíkem na temeni, jehož rozsochy na severozápadě podávají si ruce při Labi s křídovými pahorky, jež kryje temný háv lesů panství chlumeckého (dnes část připojena k Pardubicku).
(nar. 14.6.1910 Pasečnice, zemř. 26.2.2005 Pardubice) Budoucí „vězeň svědomí“ se narodil na Domažlicku, ale od roku 1946 žil v Pardubicích. Za druhé světové války žil a pracoval v Dobříši, od
Když jsem v září 2019 prováděl v rámci Dnů evropského kulturního dědictví Evropským spolkovým domem, zabýval jsem se při tom i rozkrýváním starší historie původních domů, jež na tomto rohu Pernštýnského náměstí stávaly před postavením Občanské záložny (dnes ESD) roku 1890, t. j. domů čp. 53-55. Přitom mi vyvstaly před očima velmi emotivní děje, jež se tu odehrály od roku 1848 dále.
Je to již 19 let, kdy v Praze zemřela paní B. Brunnerová (22.9.2001), dcera známého českého právníka bibliofila JUDr. Kamilla Reslera (1893-1961), advokáta ex offo v procesu s válečným zločincem K. H. Frankem. 1/ Když jsem vloni pořádal ještě nevyužité podklady, jež mi obětavě zasílala, našel jsem v nich i zajímavé údaje o jejím dědečkovi – berním řediteli v Pardubicích Josefu Reslerovi.
JOSEF RESLER (1864-1939) berní ředitel a přítel J. Pírky a P. Bezruče Číst dále
