Zprávy KPP 3-4/2025

Ve středu 6. listopadu 2024 byly v Pardubicích slavnostně položeny další Stolpersteiny neboli Kameny zmizelých, které jsou v místě bydliště pokládány na památku lidí, kteří v důsledku pronásledování nacistickým režimem pro svůj původ, rasu nebo přesvědčení byli nuceni opustit své domovy, přičemž mnozí z nich se do nich již nikdy nevrátili.

To čtenáře napadne při čtení studií Zdeňka Krejčího „Co nám mohou prozradit kamenické značky v chrámu Povýšení sv. Kříže v Doubravníku“ a „Historie stavby kostela sv. Jakuba v Brně a kamenické značky“ v almanachu „TĚŠNOVINY – jiný pohled“ č. III/2024, jež vydalo jako svou 7. publikaci sdružení Continuum vitae v redakci M. Sysla. Pardubický čtenář tak najde rád v těchto studiích Z. Krejčího (s. 69–157) paralelní výzkum kamenických značek ve výše zmíněných objektech s výskytem identických značek v Pardubicích (na zámku a v chrámu sv. Bartoloměje).

Dne 24. ledna 1945 projely přes Pardubice dva transporty s vězni z Osvětimi, které se nacisté před blížící se Rudou armádou snažili přemístit do jiných koncentračních táborů. Ve dvacetistupňových mrazech se v otevřených vagonech na uhlí tísnily tisíce vězňů, trpících zimou, hladem a žízní. Jejich stráže navíc okamžitou střelbou trestaly nejen pokusy o útěk, ale také snahu získat potravu od lidí v okolí trati.

Pocházel z Václavovic, obce na Ostravsku. Poznal dobře, co je bída, proto jako mladý chlapec skončil v řadách komunistů. Ve 23 letech je delegován na V. řádný sjezd KSČ konaný ve dnech 18.–23. 3. 1929. Od toho okamžiku nastupuje dráhu profesionálního funkcionáře. Byl několikrát za první republiky zatčen. Zachoval se dopis velitele četnické stanice Pardubice, datovaný dne 15. 11. 1937: „Sděluji, že dne 14. listopadu byl zdejší stanicí zatčen komunistický tajemník Ludvík Tvardek (Teplého ulice čp. 1572) pro nedovolené najímání pro vojenskou službu ve vládním vojsku ve Španělsku.