Zprávy KPP 5-6/2007

Je to již pár let, co jsem se poprvé doslechl o existenci vily ?Zámeček?. Tu nechal v roce 1885 podle architektonického návrhu Františka Schmoranze staršího vystavět ostravský uhlobaron Jiří Larisch-Mönich.

Při pobytu na pražské konzervatoři začal K. Moor mít zdravotní problémy klavírních virtuózů. Otékaly mu klouby rukou, cítil únavu a vyčerpání. MUDr. Eiselt mu doporučil přerušení studií. Jak Karel vnímal ztracený rok? „Míval jsem chvílemi těžké duševní deprese , kdy náhlý konec se mi zdál jediným východiskem ze strašné situace.“ Vzpomíná, že se procházel v poměrně malém pardubickém parku, protože v zimním počasí nebylo možné jít na oblíbenou Kunětickou horu. Zaujaly ho však ve městě jiné věci.

V roce 1881 přišel studovat do Pardubic jeden z pěti dětí Antonína Suchardy – Stanislav, který byl nejstarším ze sourozenců, a to Anny, Bohuslava, Vojtěcha a Miroslava.

Bohdaneč – hrobka Gočárových rodičů na hřbitově z r. 1904 od J. Gočára a Stanislava Suchardy Čáslav ? Farní kostel sv. Petra a Pavla (Kostelní náměstí). Kostel byl regotizován podle projektu Kamila Hilberta v letech 1908?11. Západní goticko-renesanční portál z r. 1537 byl doplněn reliéfem od Stanislava Suchardy.

Na nábřeží proti Emauzům je náměstí Palackého s pomníkem slavného historika od Stanislava Suchardy z roku 1912 (za okupace byl odstraněn, po válce obnoven a znovu postaven v roce 1950.)
Na Letné ? Z Bubenče pocházel Hanuš Schwaiger (1854?1912), malíř realistických krajin a lidových postav. Dolejší náměstí, kdysi bubenečská náves, kde bydlel v domě čp. 59/6, se dnes jmenuje Schwaigrovo náměstí.Blízko tu měl ateliér sochař Stanislav Sucharda.

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás seznámil s další částí mé diplomové práce, kterou jsem sepsal na téma Environmentální dějiny mikroregionu Sdružení obcí pod Kunětickou horou od roku 1848. V minulém čísle tohoto sborníku jsem Vás ve stručnosti seznámil se současným stavem zdejší krajiny.

Při svém zájmu, týkajícím se starých zaniklých bohdanečských firem, jsem získal i mnoho materiálu, který se přímo k firmám a hospodářskému životu nevztahuje. Některé materiály jsou však nanejvýše zajímavé. Jedním

NOF uspořádala 15. ledna 1938 v hotelu Zlatá štika schůzi (povolenou výměrem Okresního úřadu v Pardubicích z 8.1.1938 čj. R 12/3 ai 1938). Jejím svolavatelem byl Josef Bareš mladší (bytem Pardubice, Rašínova ul. dn. J.Palacha 1039). Předsedal T. Kolář z pražského ústředí NOF (topič, bytem Praha XIV., Rostislavova ul. 22). Řečníkem byl tajemník NOF z Prahy Rudolf Krejčí (Praha I., Dlouhá ul. 25). Ten dementoval pravdivost zpráv o t.zv. vyrovnacím řízení s gen. Gajdou.

Plukovník František Kaplan byl za 2. světové války příslušníkem čs. armády ve Velké Británii. Sloužil na vojenské radiové ústředně, která mj. zajišťovala kontakt s domácím odbojem. V této době mezi jeho nejbližší přátele patřil i četař Jiří Potůček. V pátek 9. června 2006 po příletu z Anglie přijel se svou paní do Pardubic, aby se u pomníku Jiřího Potůčka ? Tolara poklonil jeho památce a položil věneček z rudých květů vlčího máku.

Roku 1802 lehl popelem starý ode dřeva vystavený zámek a společně s ním i č. 51, které stálo poblíž pivovaru (str. 8). Na spáleništi byl vystaven zámek nový z kamene. Při požáru vyhořela celá ves ( kromě čtyř čísel). Tehdy stála většina domů v blízkosti zámku na návsi.