Kniha byla představena na druhém slavnostním setkání „Silver A v paměti tří generací“ 8. ledna 2010 v Pardubicích v hotelu Zlatá štika autorem a emotivně předneseným úryvkem v podání herce Josefa Somra. Je historickým románem, inspirovaným ležáckými událostmi a odehrává se v časovém období od seskoku výsadkové skupiny Silver A na území protektorátu na konci prosince roku 1941 do vyhlazení Ležáků 24. června 1942.
Do Pardubic jsem se přistěhoval, když se bourala Veselka (1972), do té doby jsem tady nikdy nebyl. Pardubice jsem si brzy zamiloval, zvláště, když jsem se angažoval na jejich postupné obnově. Byl jsem totiž zaměstnán jako projektant Státního ústavu pro rekonstrukce památkových měst a objektů (SÚRPMO). Na Pardubicích je asi nejatraktivnější (kromě historického jádra) areál zámku.
Na Veselce v Pardubicích dávala představení společnost Arabů – akrobatů. Tlupa siláků tváří snědých, s turbany a bílými plášti dělala pravé divy. Skupinu čtrnácti Arabů a Arábků jediný z nich držel na ramenou. A ty skoky! Úspěch kolosální.
Pod tímto názvem se v polovině ledna 2010 konala další přednáška z cyklu „Hovory o Pardubicku“.
Hostem byl tentokrát archeolog z Národního památkového ústavu Mgr. Tomáš Čurda.
Třebosice
Dle statistických seznamů obcí je první zmínka o Třebosicích z r. 1316. F. K. Rosůlek ve sborníku Pardubicko-Holicko-Přeloučsko však uvádí, že byly vladyckým sídlem pánů z Třebosic ve 14. a 15. stol. První známý majitel třebosického zboží byl Man z Třebosic, který je zapsán r. 1410 ve sporu Bočka z Poděbrad a Jana ze Zdechovic. Na stížnostní listině ke kostnickému koncilu r. 1415 byl podepsán Václav z Třebosic.
Příběh velitele paravýsadku SILVER A npor. Alfréda Bartoše byl už mnohokráte probírán a zdálo by se, že se již nic nového nedá nalézt. Ve Státním archívu v Zámrsku jsou uloženy zajímavé dokumenty (1), a to ve spisech Mimořádného lidového soudu Chrudim týkajících se procesu s příslušníkem pardubického gestapa Hubertem Hanauskem (2).
Ve čtvrtek dne 17. ledna se splašil kůň, zapřažený do pekařského povozu pana Millera z Jesničánek a hnal se z Wilsonovy třídy okolo budovy České bankovní jednoty do Sladkovského třídy. V kritickém okamžiku skočil ke splašenému koni vrchní strážmistr Vaníček a prudkým pohybem opratí koně zastavil, ale rázem byl prudkým zastavením stržen pod koně, zraněn a uniforma na několika místech roztrhána. Dramatický případ svolal shluk lidí. Další strážník odvedl neopatrného kočího i s povozem před policejní stanici, aby se zjistila jeho totožnost. Zraněný Vašíček se odebral k lékaři a poté na četnickou stanici.
nám připomněl televizní dokument režiséra B. Šafaříka „Odepsaní ze života“, odvysílaný Českou televizí 5. 1. t.r. Básník Jiří Pištora (12. 6. 1932 v Pardubicích – 26. 9. 1970), syn předsedy Okresní nemocenské pojišťovny Antonína Pištory, oběti nacismu (popraven na Zámečku 2. 7. 1942) a Marie Pištorové, maturoval roku 1951 na pardubickém gymnáziu. Vystudoval na FF v Olomouci obor český jazyk a dějepis. Jistou dobu pracoval na stavbě elektrárny v Opatovicích n. Labem, roku 1958 se stal zaměstnancem pardubické knihovny, odkud přešel do Prahy do Svazu čs. spisovatelů.
Náš stát vydává každoročně jen pár desítek známek, které se rozletí do celého světa. Známka je malé umělecké dílo a skvělý prostředek propagace. Pardubicko se může pochlubit celou řadou známek, na kterých je zobrazeno něco ze života tohoto regionu.
(11. 2. 1929, zemř. 9. 1. 2010) Jak nám potvrdila jeho sestra paní Anna Bekárková z Hranic na Moravě, 9. ledna t.r. zemřel její bratr p. Arnošt Košťál ml., syn bývalého hoteliéra pardubické Veselky. Narodil se 11. února 1929 v Pardubicích. Zde také absolvoval základní školu a po tatínkově smrti (roku 1942) s jistou přestávkou, kdy děti bydlely u příbuzných v Dolní Rovni, i gymnázium. Po maturitě roku 1948 odjel Arnošt ml. studovat hotelovou školu do Lausanne ve Švýcarsku.
