Zprávy KPP 5-6/2014

HIERONIMUS, Ing., Otto V létech 1908 ? 1911 šéfkonstruktér mladoboleslavské automobilky Laurin a Klement, úspěšný automobilový závodník. Kdysi jsem se pokoušel ověřit, zda se Ing. Jan Kašpar mohl za pobytu v Německu v roce 1908 setkat s Ing. Hieronimem na automobilových závodech. Je to nepravděpodobné, Ing. Hieronimus tehdy již několik let, snad od roku 1902, žil v Rakousku1 a automobilových závodů v Německu se pravděpodobně nezúčastňoval.

2.vyd. SNDK Praha 1965, kap. 28 (ke 160.výročí narození Artura barona KRAUSE) Myšlenky na dvousedadlový letoun jsem se ani po havárii nevzdal a netrvalo dlouho, co „pasažérský“ letoun byl opět v pořádku. Zkoušel jsem to ovšem ještě notnou dobu bez cestujícího, protože vozit někoho byla velká odpovědnost. Když jsem si byl dostatečně jist, oznámil jsem Východočeskému aviatickému družstvu, že hledám cestujícího.

Žáci v barech! „V Pardubicích je zvykem, že žáci některých škol, jmenovitě obchodní, navštěvují velmi často noční bary, kde tráví celé noci až do ranních hodin. Je to s podivem, že se to trpí. Kam vlastně vede taková výchova? Bezděky to srovnáváme s výchovou staré školy. Ta byla jistě lepší než škola dneška, která dovoluje žákům trávit celé noci v barech!?1 K žákům, vysedávajících v nočních barech se vrátil Východočeský Republikán hned v následujícím čísle. „K naší zprávě o návštěvě žáků v barech, kterou jsme uveřejnili minule, dodáváme, že žákům tyto noční návštěvy nejsou nikterak trpěny.

Nerad bych, aby došlo k omylu. Nejedná se o návštěvu známých lázní léčících pohybové ústrojí. Pohybovat se však budeme také, ale po naučné stezce okolo známého Bohdanečského rybníku a rybníku Matka. Zanechali nám je tady stavitelé pánů z Pernštejna a napájí je rovněž jimi vybudovaný Opatovický kanál. Rybářství tady bylo slavné a v menší míře je tu slavné dodnes, ale co je neméně slavné, je to, že tady postupem času vznikl unikátní biotop, který je prohlášen za Národní přírodní rezervaci. V našem kraji jsou pouze dvě a ta druhá je na Kralickém Sněžníku.

S panem Vojmírem jsem se poprvé setkal někdy na jaře v roce 1987, v době tragické smrti našeho kamaráda Ivy H., který v lednu téhož roku spáchal sebevraždu. K té ho dohnaly dlouholeté a neléčené deprese. Dokud žil, věrně a oddaně panu Vokolkovi pomáhal a sloužil. Jak jsme žertem říkávali, byl jedním z jeho „otroků“! Jeho „otroctví“ jsem po jeho smrti zdědil já Pan Vokolek spolu se sestrou Květou obývali prostorný byt v jednom z činžáků v ulici Za Pasáží v Pardubicích.

Na zámku chystají nový návštěvnický okruh zaměřený na období pánů z Pernštejna Hostem lednových Hovorů o Pardubicku byl ředitel Východočeského muzea Pardubice Mgr. Tomáš Libánek. Ten v rámci svého vyprávění připomněl, že zámek spolu se zámeckými valy jsou jedinečnou památkou ve střední Evropě jako přechod mezi středověkou a novou epochou.