Zprávy KPP 5-6/2018

V letošním roce si připomínáme dvojnásobné výročí básnířky, prozaičky a překladatelky Ludmily Maceškové, která své mládí prožila v Pardubicích. Básnířka je však v našem povědomí známa pod mužským uměleckým jménem Jan Kameník.

Víte proč se lesu v blízkosti sídliště Dubina říká Bělobranská dubina?

Tento svůj název má proto, že se do těchto míst chodívalo v minulém století Bílou bránou na výlety. Podobně jako Zelenou bránou se výletníci pouštěli do Zelenobranské dubiny u Svítkova.

Členská základna: Když jsme v roce 2016 zahajovali druhou padesátku naší činnosti, přál jsem nám všem, abychom se stali klubem pardubických patriotů, který bude důstojně reprezentovat pardubickou veřejnost a hájit její zájmy. To, jak tuto úlohu plníme, můžete posoudit sami. Já Vám mohu s radostí sdělit, že počet členů klubu se každým rokem zvyšuje, a to již od roku 2015.

V pondělí 15.ledna t. r. slavnostně otevřeli hejtman Pardubického kraje M.Netolický a primátor města M.Charvát nový terminál J.Kašpara. Ač si p. hejtman dodatečně v MFD stěžoval na tupé nůžky při stříhání pásky, slavnostní večer proběhl velkolepým způsobem a ve znamení skutečnosti, že šlo o historický okamžik v dějinách města srovnatelný snad jen s napojením Pardubic na hlavní železniční trať (1845).

Rád bych doplnil, že Kašparova letecká škola fungovala v roce 1911, nikoli 1912. Ing. Kašpar měl jediný hangár, který po přestavbě patrně existoval ještě v době jeho smrti, tedy v roce 1927. V srpnu 1911 shořely v Pardubicích dva hangáry, jeden patřil Čihákům, druhý Aviatickému družstvu, tedy neshořel Kašparův hangár, tím méně hangáry. Při zmíněném požáru hangáru Aviatického družstva Ing. Kašpar přišel o jedno letadlo, další dvě mu ještě zůstala jedno v roce 1912 prodal do Japonska, druhé v roce 1913 věnoval Technickému muzeu v Praze.

Vydání tolerančního patentu císařem Josefem II. roku 1781 umožnilo, aby se tajní evangelíci, kteří setrvali ve víře svých předků, veřejně přihlásili buď k helvétské (reformované) nebo augsburské (luteránské) konfesi. Toleranční patent nepřinesl však obecnou svobodu ve věcech víry a náboženského přesvědčení, ani církevní rovnoprávnost.

1.května – na Svátek práce – socialistické strany (ČSSD a čeští socialisté) uspořádali v zahradě Dělnického domu na Karlovině tábor lidu s průvodem, jehož se účastnilo 10 tisíc lidí (polovina žen). Šlo tak zatím o největší shromáždění v Pardubicích. Akce se účastnila i delegace městské rady, jež si také vyslechla projevy obou hostů z Prahy – šéfredaktora „Práva lidu“ Josefa Stivína (1879-1941) a člena vedení českých socialistů dr. Emila Frankeho (1880-1939), jenž v září t. r. pomáhal ustavit v Praze t. zv. Socialistickou radu.