Závod byl založen roku 1927 Jaroslavem Habalem. Stal se typickým příkladem firmy, která nejdříve začínala jako opravna se sídlem na Skřivánku (dnes Chrudimská třída) a která si později postavila vlastní dílnu.
Nemíním vzpomínat na život za dětských let. Bylo v něm dost těžkých chvil. Rodiče koupili domek na Okrouhlíku a tím se uvázali na mnoho let k splácení velkého dluhu. Když jsem dospěl, přičiňoval jsem se též ze všech sil, aby byl domek náš a abychom mohli lépe žít. Dluh byl uhrazen teprve po skončení druhé světové války. Za okupace mně hrozila práce v Reichu, ale ujal se mě vedoucí podniku, kde jsem dělal účtárenskou práci.
Chceme-li plasticky postihnout neradostné období 50. let v našem městě, nelze zapomenout na 8. březen 1948 v hotelu Grand, kde pardubické studentstvo reagovalo bouřlivě na lži předáků komunistického SČM o studentské demonstraci v Praze 25. února 1948. Uveďme nejdříve svědectví ministra Huberta Ripky z jeho knihy „Únorová tragedie“ o tom, co se stalo v Praze
Tato střední velká obec se nachází na pravém břehu řeku Labe severozápadně od Přelouče a lze ji dosáhnout po silnici z Přelouče přes Břehy ve směru na Kladruby n/L. ve vzdálenosti cca 6 km. Daleko příjemnější je však pěší procházka z náměstí TGM v Přelouči přes městskou část „Na dole“ a lávku přes Labe. A to se již nacházíme v rekreační oblasti města na t. zv. Slavíkových ostrovech, což je skutečná oáza klidu, a dále pak pokračujeme pěší cestou kolem vodních ploch Starého Labe až ke vzpomenuté komunikaci Břehy – Kladruby n./L.
Ve Zprávách KPP 9-10/1996 se objevila výzva k pomoci ve shromažďování údajů o některých pardubických osobnostech. Trochu mne překvapilo, že mezi těmito jmény se objevilo i jméno ředitele pardubického cukrovaru Františka Vambery.
Vzhledem k mému badatelskému zaměření mne postava ředitele Vambery zajímá v poněkud zúženém pohledu, a tak mohu k němu připojit jen několik spíše nesouvislých poznámek. Přeci jen jsem se však (při studiu začátků létání v Pardubicích) s jeho jménem několikrát setkal.
František Vambera se narodil 16. července 1860 v Pardubicích v Labské ulici č. 21 (v dnes již zbouraném domku) v rodině truhláře Fr. Vambery (1825 – 1901) a Josefiny, roz. Stránské (1825 – 1907) jako jejich 3. dítě.
František VAMBERA – ředitel cukrovaru a zasloužilý občan Číst dále
„Tak zní název nejnovějšího díla vydávaného společnou prací učitelstva školního okresu pardubického, jež řadí se jak obsahem, tak úpravou k nejlepším spisům české literatury. Máme před sebou dílu prvního č. 6 a 7., pojednávající o přírodních poměrech okresu, v kterém pozornost je věnována poměrům hydrografickým oblasti Středního Labe. Podán jest tu věrný místopisný obraz nynějšího Polabí, jakož i řeky Labe a všech jeho přítoků tak poutavým jazykem, že nám pozorovatelům vývoje dnešní otázky kvapem blížícího se kanalisování (regulace a splavnění – pozn. J.P.)
A CO DNES? „Pardubicko, Holicko, Přeloučsko – dějinný a místopisný obraz“ Číst dále
Zemřelý pardubický knihovník Jiří Pertl (1922 – 1986) právem neopomněl uvést ve svém přehledu význačných osobností Pardubicka minulých leť1 vedle jiných i významného pardubického rodáka, čestného občana města Pardubic2) Ing. dr. h. c. Otakara Trnku
První snahy o to, aby Pardubice měly veřejnou knihovnu, se objevily již na počátku čtyřicátých let minulého století. V letech 1843 – 1850 existovala v Pardubicích knihovna určená pro potřeby učitelů okresu, avšak sloužila i jiným zájemcům.
Čtenáři si patrně všimli, že v poslední době se v médiích častěji objevují informace o spolupráci Pardubic s nikaragujským městem La Libertad. Jak vznikl tento neobvyklý partnerský svazek? Jaká je jeho náplň?
