Zprávy KPP 7-8/2000

Ve Sladkovkého ulici čp. 433 je od roku 1924 umístěna na příslušném domě tato pamětní deska

Staré Labe u Cihelny zvané též Brozanské nebo Bažantnice leží mezi obcemi Cihelnou a Brozany. Toto labské rameno bylo odstaveno před zhruba 30 lety jako důsledek napřímení a splavnění toku Labe. Za dobu jeho existence, kdy ustala hrozba záplav, se v okolí tohoto dvojitého meandru původního toku řeky dost změnilo. Přibyly sportovní areály. Na příklad tenisové kurty VŠ, loděnice Arosa, rozšířila se chatová a zahrádkářská osada „Labské kouty“ ve velkém meandru labiště. Nastartovala se přeměna původní lužní zeleně v oblasti zahrad a v jejich okolí včetně břehů (původně levý břeh řeky).

Dům v Pardubicích, Smilova ulice, čp. 335/46 je druhým od Svatojanské ulice směrem k hlavní třídně a nádraží. Je dnes (1959) po více než šedesáti letech stejný.1) Jen vrata jsou jiná a schází tu dva schůdky. Byly šedomodré, ze žuly, a jak pálívaly, když jsme na nich v poledne sedávali a čekali, až se ozve píšťala petrolky, která pro nás byla znamením, že je čas jít do školy. Pozdější vlastník potřeboval vjezd pro automobil, a proto schůdky odstranil. Vedlejší řadový dům byl stejný jako náš, dnes narostl o poschodí a je daleko honosnější. Na druhé straně v rohovém domku sídlel krejčí Bačina, předák národních dělníků. Na protějším rohu postavili v těch letech středisko této strany, „Národní dům“. Napříč v protějším domku malý krámek, hokynářství „U babičky“, kam jsme chodívali kupovat turecký med. Zprvu jsem si myslil, že je to má babička.

Dům U Jonáše s ojedinělým plastickým průčelím již od 18. století zaujímal výjimečné místo na východní straně náměstí. Věhlas domu dodal pohled z rušné obchodní a dopravní cesty vedoucí skrz západní Pražskou bránu, od r. 1539 zvanou Zelená, napříč městem do severovýchodní brány Bílé.

Když jsme se v létě toulali krajinou při horním toku Lužnice, našli jsme na turistické mapě v okolí Suchdolu nad Lužnicí zajímavé názvy zdejších samot – Paříž, Londýn, New York… Ty názvy se tu tradují již desítky let a byly uvedeny i na mapách, vydaných za minulého režimu.

Často, když jsem před léty čekávala v Sakařově ulici na stanici trolejbusu, vybavovaly se mně vzpomínky na bývalou Bubeníkovu ulici, jejíž existenci smazal čas. Měla stejný směr, ale její východní část mizela v polích a lukách. Tehdy jí projížděly jen povozy tažené koňmi a kočáry, v zimě za veselého zvonění rolniček sáně. Zde často projížděl kočár, na jehož kozlíku seděl pan Říha, zaměstnanec stavitele Kašpara z Winterovy ulice.

Na jaře 1939 postihla naši zemi další katastrofa – tentokráte politického rázu. A jako kdyby ten rok tato pohroma nestačila, začaly opět povodně. Labe vystoupilo ze břehů a zaplavilo louky a pole v okolí Rybitví a Lhotky. Během války byly několikráte bombardovány i blízké Pardubice (především dnešní Paramo, dále letiště, nádraží a některé městské čtvrti, několik bomb dopadlo i na sousední Rosice nad Labem). Rybitví nebylo nálety poškozeno, i když pět bomb dopadlo na pozemek pana Fiňka a poškodilo jeho dům (čp. 10). Šestá bomba dopadla na silnici vedoucí do Černé. Ta však nevybuchla a byla po několika dnech odstraněna.

V roce 2002 si pardubická veřejnost připomene významné kulaté výročí, neboť před 90 lety otevřel pardubický rodák baron Artur Kraus první lidovou hvězdárnu v Čechách.

Aktivity barona Artura Krause byly již většinou popsány. O jedné z málo známých informovaly noviny ?Východočeský kraj? (č. 51 z 15. 12. 1939) v článku ?Cikánská pardubická kapela?.

(Přetištěno s drobnými úpravami z Výroční zprávy Památkového ústavu v Pardubicích za rok 1997) V dubnu roku 1997 jsem podal na MK návrh na zapsání části Pardubiček (hřbitov a blízké okolí) do Seznamu nemovitých kulturních památek. Jedná se o parcely nebo jejich části evidované pod p.č. 52/26, 25, 17, 52/10, 52/14, 24, 4O2/l, 52/33, 52/29, 49/10, 52/25. Celkový rozměr představuje přibližně plochu velikosti dvou hektarů. Hlavním důvodem pro zapsání do seznamu NKP byla snaha zajistit zvýšenou ochranu místa a jeho bezprostředního okolí významného výskytem archeologických nálezů z 12. až 16. století.