Zprávy KPP 7-8/2011

1. Fotografie z nácviku na tělovýchovnou akademii Sokola Pardubice I pořízené neznámým fotografem na střeše pardubické sokolovny Na Olšinkách kolem roku 1935 (archiv J. Štěpánka a V. Tomka)

Po 163 letech znovu vyšel Pardubický hlasatel. V roce 1848 první číslo vydal lékař a vlastenec Josef Bojislav Pichl. Na tradici navazuje pátý městský obvod, který čtvrtletníkem nahradí radniční zpravodaj nazvaný Pětka.

Laskavostí našeho člena pana Mgr. Vladimíra Tomka se na náš redakční stůl dostal dnes již vzácný výtisk humoristického nepolitického časopisu pro Pardubice „Pardubický perník“ ze Silvestra okupačního roku 1940.

Autor pardubického „Památníku osvobození“ Josef Malejovský se narodil 19. dubna 1914 v Holicích v Čechách v čp. 225 v rodině ševce Františka Malejovského a jeho ženy Marie, rozené Píchové jako nejmladší z 5 dětí. V r. 1928 nastoupil na odbornou školu bytového průmyslu v Praze.

Dokumenty prokazují původní úmysl uctít památku rudoarmějců u jejich hrobu na městských hřbitovech v Pardubicích. Teprve 21. 5. 1956 po XX. sjezdu KSSS bylo rozhodnuto místo pomníku J. V. Stalina uctít památku sovětských vojáků pomníkem J. Malejovského na dnešním náměstí Republiky.

V minulých dvou dílech našeho seriálu jsme se již seznámili s tím, jak vznikalo výstaviště v dnešních Tyršových sadech, představili jsme si také jednotlivé pavilony. Tématem dnešního pokračování budou akce, které se na výstavišti v průběhu čtyř měsíců nejen na výstavišti konaly.

Známka připomínající 100. výročí prvního veřejného letu Jana Kašpara vyjde 5. června 2011. jejím autorem je Pavel Sivko, dalším pak (rozkresba známky a obálka prvního dne) pak Bedřich Housa. Rytiny provedl Jaroslav Tvrdoň.

Od dneška je v prodeji pamětní stříbrná mince k výročí 100 let od prvního dálkového letu Jana Kašpara. Minci v hodnotě 200 korun vydává Česká národní banka.Ústředním motivem pamětní stříbrné dvousetkoruny je letadlo vyobrazené v letu na lícní straně mince.

Pan Martin Kindernay vcelku nedávno „obsadil“ i se svým „leteckým cirkusem“ sportovní letiště pod Kunětickou horou a někdy na podzim loňského roku vystoupil s myšlenkou, že tam zřídí jakési „Kašparovo letecké muzeum“.

K shromáždění následujících indicií mě přivedla votivní deska nad severním portálem vstupu do chrámu sv. Bartoloměje v Pardubicích, jež jednoznačně hovoří o zámku, městě a klášteru.