Zprávy KPP 7-8/2016

(Kdo to mluvil jako politický vězeň?)
V březnu 2016 vyšlo další číslo jinak sympatické tiskoviny, vydávané již 9. rokem jako „regionální list pro Pardubický kraj“. Tyto noviny otiskují kvalitní vnitřní přílohu o regionální historii Pardubicka připravovanou ve spolupráci s regionální studovnou Krajské knihovny v Pardubicích. V březnovém čísle sem přispěl svými dvěma články i „bývalý politický vězeň a amatérský sinolog“ Pavel Křivka. Své články nadepsal „Čemu se učit od lidové Číny“ a „Hrdlořezové z tibetských klášterů“, v nichž poučil čtenáře, že občanská společnost je vlastně na obtíž (viz ČLR), protože po ní touží jen „Havlův sirotčinec“ a že Tibet byl v podstatě čínskými bolševiky „osvobozen od středověku“.

část XXI. Do roku 1920 Slovan Vladimír Patrně jeden z organizátorů přednášky Ing. Gustava Victora Fingera uspořádané pardubickým Akademickým spolkem Arnošt v roce 1895 v Praze. Dne 1. června 1895 uveřejnil v Pardubických novinách 1) obsáhlý referát o přednášce. Pseudonym, ke své značné lítosti nevím, kdo se za ním skrývá. Je patrné, že tou dobou měl o problematiku létání velký zájem. Sochod Josef Městský radní (1911), náměstek starosty města (1913). V roce 1911, pravděpodobně v květnu, se stal členem Aviatického družstva v Pardubicích. 2) Jeho členem byl nejméně do roku 1913. 3) Srazil Alois Vrchní geometr z Chrudimi. VK roce 1911 vstoupil do Aviatického družstva v Pardubicích, 4) ale své členství patrně brzy ukončil.

Hostem posledních březnových Hovorů o Pardubicku byl ředitel Českého rozhlasu Hradec Králové a Českého rozhlasu Pardubice Pavel Kudrna. Ten hovořil nejen o pardubickém rozhlase, ale také o své dlouholeté práci, kde začínal již v osmdesátých letech jako programový hlasatel na stanici Vltava. Pardubické studio Českého rozhlasu se může nyní pochlubit 23 tisíci posluchači, což je nejvíce v historii samostatného vysílání Českého rozhlasu Pardubice, která se začala psát 2. prosince roku 2002.

sonda do kulturního života města Přelouče v první polo vině 20. století – 3. část
Další schůze orchestru se konala až v září 1948, tedy již po únorovém komunistickém puči. Při jejím zahájení členové poměrně odvážně nejprve uctili památku nedávno zemřelého Edvarda Beneše. Poté již projednávali praktické záležitosti – od Městského národního výboru dostali poukázku na uhlí, bylo tedy možné opět zahájit činnost. Personální problémy však byly stále silné a tak orchestr zřejmě nezkoušel.

(od Národního hnutí k Národní obci fašistické) Český fašismus je politickým fenoménem meziválečného Československa, který dodnes poutá pozornost nejen historické obce.1) Samotný vznik českého fašistického hnutí souvisel s politickými a společenskými změnami v Evropě po první světové válce. Všeobecná deziluze z hrůz první světové války, počátek fašistického hnutí v Itálii, nespokojenost s výsledky Versailleské konference byly jen některými z důvodů, proč v poválečné Evropě měl tento politický fenomén živnou půdu.

Ppor. Arnošt Smrž (1911-1945) Psal se 8. květen roku 1945. Druhá světová válka se chýlila ke svému konci. Již nad ránem se v pardubických ulicích objevily československé vlajky, ve výlohách některých obchodů i obrazy T. G. Masaryka a E. Beneše. Přestože německá letadla shazovala letáky, v nichž vyzývala Němce, aby pokračovali v boji, zahájily německé úřady, velitelství a služebny evakuaci.